„Nastavení inkluze, tedy začleňování žáků ze speciálních škol do běžné výuky, vidím jako velmi problematické.  Povede především ke zhoršení studijních podmínek pro zdravé žáky, jelikož bude nutné celou výuku částečně přizpůsobit právě mentálně postiženým žákům," řekl ve vzrušené debatě před všemi krajskými zastupiteli hejtman Martin Netolický.

Přechody žáků ze speciálních škol do základních předpokládá vyhláška Ministerstva školství již od příštího školního roku. Rozhodnutí, kam dítě umístit, bude nově hlavně na rodičích. Škola nebude moci žáka odmítnout s poukazem, že pro něj není vhodná nebo uzpůsobená. Záměr inkluze ve školství vzešel  z kritiky českého školského systémů ze strany EU kvůli údajné diskriminaci Romů.

Pardubický hejtman přidal ke svému názoru také několik měsíců starou osobní zkušenost. „Nedávno jsem byl v Norsku svědkem útoku autistického žáka na jednoho z pedagogů. Na toto téma jsem také hovořil s ředitelem školy, seznámil ho s českým plánem a byl jsem upozorněn na negativní vlivy, se kterými se v Norsku střetávají každý den," vyprávěl Netolický.

V Pardubickém kraji se v současné době nachází celkem 18 speciálních škol, které lze dělit do dvou kategorií –  na školy pro těžší mentální postižení a na školy určené pro žáky s lehkou mentální poruchou, kteří jsou často na hraně zařaditelnosti do běžné základní školy.

„Obdobný plán byl připraven již v roce 2011, přičemž na základě petice, kterou tehdy podepsalo přes 75 tisíc lidí, byl návrh stažen," podotkla zastupitelka Jana Smetanová.

Královéhradecký kraj se dokonce už rozhodl sloučit dvě speciální školy v Chlumci nad Cidlinou kvůli očekávanému úbytků žáků. Hradečtí krajští zastupitelé chtějí svým nesouhlasným stanoviskem s inkluzí apelovat na ministerstvo, aby svou vyhlášku ještě zvážilo. Mají obavy, že se tím na základních školách zkomplikují vyučovací hodiny a sníží se kvalita výuky, což se v důsledku odrazí i na úrovni středních škol.

Ministerstvo školství chce zavést pět stupňů podpůrných opatření, která mají žákům s výukovými problémy usnadňovat vzdělání v běžné třídě. Jedním z nich je i redukce učiva, které budou muset žáci zvládnout.

Podle speciálního pedagoga Arnošta Vítka se však děti ze speciálních škol v běžných třídách trápí, svým vrstevníkům nestačí a zdržují je. Výuku narušuje také přítomnost speciálních asistentů. „Navíc se v takovém případě nedá úplně vyhnout tomu, že může být dítě kvůli své odlišnosti z kolektivu vyloučeno," řekl speciální pedagog.  Problém se začleněním do základních škol mohou mít podle něj také sluchově postižené děti. „Kdo někdy s dítětem ze speciálních základních škol pracoval, ví velmi dobře, proč ho rodiče dali raději do speciální školy," dodal.

S inkluzí má problém například i prezident Miloš Zeman, naproti tomu ministryně školství Kateřina Valachová veškeré výhrady odmítá. Ze zkušeností v zahraničí  se podle ní nepotvrdilo snížení kvality vzdělání, do běžných škol navíc podle ní většina nějakým způsobem znevýhodněných dětí chodí už dnes. Výjimkou jsou jen neslyšící a děti s lehkým mentálním postižením, o které v připravované vyhlášce nyní především jde.