VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Končící šéf národního parku Jan Hřebačka: Příroda udělala kotrmelec

Královéhradecko, Vrchlabí - K poslednímu prosinci skončí Jan Hřebačka z vlastní vůle v pozici ředitele Správy Krkonošského národního parku. Jeho aktivity míří do zahraničí. V rozhovoru mluví mimo jiné o novém projektu Krkonoše nejsou parkoviště.

3.12.2017
SDÍLEJ:

Jan Hřebačka vedl Krkonošský národní park od roku 2008. "Vytvořil jsem si kolem sebe tým velmi schopných lidí, to bylo pro mě hrozně důležité," říká.Foto: DENÍK/Aleš Vaníček

Ministr životního prostředí Richard Brabec ho označil za člověka na svém místě, výborného odborníka, manažera i diplomata. Desetiletá éra Jana Hřebačky ve vedení Krkonošského národního parku tento měsíc skončí. "Hodnocení je na jiných. Nicméně v hloubi duše jsem přesvědčený, že jsme udělali velký kus práce. Vytvořil jsem si kolem sebe tým velmi schopných lidí, to bylo pro mě hrozně důležité," připomíná.

V čele národního parku, který ročně navštěvuje 5-6 milionů lidí, řešil mnoho situací. "Největším oříškem bylo sjezdové lyžování. Nechtěli jsme pouštět sjezdovky tam, kde nebyly, ale bylo nám jasné, že infrastrukturu ve skiareálech je nutné budovat. Zřídili jsme proto expertní komisi a vytvořili koncept rozvoje sjezdového lyžování, platný pro současný Plán péče o Krkonošský národní park," říká JAN HŘEBAČKA.

Který počin byste označil za nejdůležitější během své éry?
Je řada věcí, ze kterých mám radost a zasloužily by vyzdvihnout. Za nejzásadnější považuji, že jsme dokázali přesvědčit Svazek měst a obcí Krkonoše, že jsme pro ně partneři. Chápu, že jsme občas nepopulární a lidé říkají, že bychom měli být vstřícnější. Nesmírně si vážím, jakým způsobem svazek pochopil naši roli.

Co se naopak nepodařilo? Litujete něčeho?
Všechny kroky, které jsem měl uvedené v koncepci pro výběrové řízení na pozici ředitele v roce 2008, jsem systémově splnil. Mrzí mě, že se nepodařilo úplně zabránit pokračování výstavby apartmánových domů na Horních Mísečkách. Z právního hlediska to nešlo, protože byl schválený regulační plán, který je závaznou formou územního rozhodnutí. Měli jsme v ruce několik právnických posudků o tom, že výstavbu úplně zarazit nemůžeme. Za velké vítězství považuji, že jsme snížili rozsah dostavby na nezbytné minimum. Na Mísečkách se proto staví již jen na zastavěných plochách. Nové budovy nahradí původní, které se zbouraly. Stavební ruch mě netěší, ale věřím, že po dostavění těchto objektů tam bude navždy klid.

Jan Hřebačka vedl Krkonošský národní park od roku 2008. 'Vytvořil jsem si kolem sebe tým velmi schopných lidí, to bylo pro mě hrozně důležité,' říká.Co jste bral jako největší výzvu?
Nejvíc mě zajímalo, proč nám někteří lidé nedůvěřovali. Diskutovat s nimi, to byla pro mě největší výzva. Věnovali jsme nesmírné úsilí přesvědčit lidi o tom, že naše zákazy, které jsme museli vydat, nejsou pouze z principu, abychom dokázali, že horám velíme, ale že jsou odůvodněné a prodiskutované a jsou potřeba. Nesmírně mě potěšilo, když na konci mého ředitelského období za mnou přijel pán, kterému jsme nepovolili postavit domek vysoko v horách. Řekl mi: i přesto, že jste mně nevyhověli, pochopil jsem vaše důvody a děkuju, že jste se mnou mluvil na rovinu. Jsem si však vědom, že si mi nepodařilo přesvědčit všechny.

Jak jste vnímal letitý problém s nelegálními vjezdy skútrů a čtyřkolek na území národního parku?
Nepovolené vjezdy jsou obrovský problém. V první fázi jsem si myslel, že to bude jednoduchý problém, který vyřešíme tím, že tam postavíme strážce a ti budou řidiče kontrolovat. Postupem času jsem pochopil, že problém je velký a rozhodně se nebude zmenšovat. Řešili jsme neskutečné věci. Na Pančavské louce se lidé proháněli na skútrech a dělali si tam skokánky v rašeliništi. Člověk by ani nepředpokládal, že se takové věci můžou stát. V posledních letech jsem nabyl dojmu, že nelze pořád jenom donekonečna vysvětlovat, ale opravdu nastavit represe. Začali jsme výrazně spolupracovat s policií a dělat akce, které mají dopad na veřejnost. Je to dlouhodobý proces, ale věřím, že jsme ho nastartovali dobře.


Jak konkrétně?
Situaci řešíme postupnými kroky. Příští rok spustíme projekt Krkonoše nejsou parkoviště s jasným určením, kde se může parkovat. Pilotní část zahrnuje první a druhou zónu národního parku. Tam se nachází tři sta objektů. V mírnějším režimu by pokračoval projekt ve třetí zóně, kde jsou objektů tisíce, ovšem až tak za tři-čtyři roky. Pravidla být musí. Ve městě dostanete hned pokutu, pokud parkujete špatně. Nemůžeme nechat dojít situaci k tomu, aby se v nejkrásnější části české přírody parkovalo všude. Určitou inspirací je pro nás projekt Zaparkuj a jdi na Šumavě. Vznikla tam malinkatá parkoviště, kde necháte auto a jdete na dvou-tříhodinový výlet. Pracujeme na tom, máme identifikovaná místa, kde by mohla vyrůst.

V posledních letech stoupá návštěvnost Krkonoš, podle odhadů se ročně pohybuje mezi 5-6 miliony. Čím si to vysvětlujete?
Po revoluci návštěvnost rapidně klesla, lidi byli nenabažení možnostmi vycestovat do zahraničí. V posledních třech, čtyřech letech se situace otáčí, české hory se opět staly velmi oblíbenými a především Češi a Poláci zamířili do hor v neskutečném množství. V nejcennějších partiích národního parku máme sčítače průchodů, podle nich dochází meziročně k deseti až patnáctiprocentnímu narůstu návštěvnosti. Lidé se vracejí ke klasické horské turistice. Je to velká zátěž pro přírodu. Ale máme také radost a je to obrovská výzva k tomu, jak může region dál žít a fungovat.

Jak se vypořádáváte s takovým nárůstem turistů?
Bylo nám jasné, že musíme něco dělat a starat se o infrastrukturu. Investovali jsme veliké prostředky do opravy turistických cest a chodníků v první a druhé zóně národního parku. Vyrostly informační cedule, směrovky, přístřešky pro turisty. Udržíte díky nim lidi na cestách, které jsou značené. O to nám jde, to je nejdůležitější. Tím, že se spraví cesta, lidé půjdou po ní a nešlapou jinde. Nemůžeme je posílat pouze k prameni Labe a na Sněžku, kam nejčastěji směřují, ale musíme jim nabídnout atraktivní místa i v nižších partiích hor, která jsou na okraji zájmu. Chceme například zpopularizovat malé vodopády. Potěšující je, že lidé jdou za přírodou. Každý, kdo chodí po horách s otevřenýma očima, musí uznat, že příroda udělala od 90. let neskutečný kotrmelec. Krkonoše se dostaly do neuvěřitelné kondice.

Jaké má Krkonošský národní park z hlediska návštěvnosti srovnání v Evropě?
Nemá. Jsme na samém vrcholu.

Co čeká nového ředitele?
První úkol bude vyhlásit novou zonaci, vycházející z letošní novely zákona o ochraně přírody a krajiny. Její směr je připravený. Dali jsme regionu několikrát najevo, že bychom byli velmi rádi, aby byla hodně podobná současnému stavu. Změn nebude příliš, ale některé přijdou. Vzniknou čtyři zóny a bude se vyhlašovat klidové území.

Co by podle vás měl splňovat váš nástupce?
Měl by souznít s obcemi, mít vybalancovaný vztah k ochraně přírody a lidem vysvětlovat, proč je potřeba přírodu chránit. Rozhodně si myslím, že by to měl být člověk, který důkladně zná krkonošskou realitu. O tom jsem stoprocentně přesvědčený.

Les, to je prostě srdcovkaPadesátiletý Jan Hřebačka nastoupil do Správy Krkonošského parku v roce 1994, před tím působil dva roky u Lesů ČR. Profesí je lesník. „Pod vedením ředitele Lábka jsem měl na starosti péči o lesy. To je srdcová záležitost. Pokud bych jednou mohl, tak se do provozu vrátím. I v pozici ředitele mi tahle činnost hodně chyběla,“ přiznává. 

V polovině října oznámil rezignaci ministrovi Brabcovi. „Tuhle práci miluju, rozhodoval jsem se tři čtvrtě roku,“ říká. Zvažuje dvě nabídky, které pro něj znamenají velkou výzvu. „Moje aktivity budou určitě mířit do zahraničí. Jedna nabídka je z veřejné sféry, jedna ze soukromé. Dotýkají se přírody, ale nejde o klasickou ochranařinu jako v národním parku. Budu se rozhodovat podle toho, co bude výhodné pro moji rodinu,“ vysvětluje.

O novém řediteli Správy KRNAP rozhodne výběrová komise Ministerstva životního prostředí v prosinci. „Měl by to být člověk, který důkladně zná krkonošskou realitu,“ je přesvědčen Jan Hřebačka.

Autor: Jan Braun

3.12.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Stanislava Preclíková.

Skibobisté jsou v plné přípravě

Navštivte svou okresní redakci Deníku, kde najdete formulář pro vaše přání.

Vaše přání může zaznít v chrámu ve Vídni

Hlasujte o gól roku 2017

Královéhradecký kraj - Královéhradecký krajský fotbalový svaz ve spolupráci s Deníkem vyhlásil soutěž O nejkrásnější gól roku 2017.

Hvězdné války obsadily kina i špindlerovské ledárium

Královéhradecko, Špindlerův Mlýn - Desetičlenná skupina sochařů z Česka a Slovenska buduje na špindlerovské Pláni ledový kosmický chrám, inspirovaný Hvězdnými válkami. Projekt schvaloval vlastník práv, filmové studio The Walt Disney Company.

Originální ozdoby podle Alfonse Muchy

Královéhradecko, Jičín /FOTO/ - V jičínské provozovně vánočních ozdob vznikají umělecká díla.

Nový seriál Deníku: Posílejte fotografie fotbalových týmů

Rychnovsko - V plném proudu je nový seriál Deník nám fandí, během něhož v novinách budeme postupně každé pondělí představovat fotbalové celky od nejmenších až po dospělé.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT