Opočno – Když se vydáte z opočenského náměstí Bašteckou ulicí směrem ke zvonici, přijdete na místo, kde stál dům, jehož snímek přinesl minulý díl seriálu.
Místu se říkalo Pecírek a na Pecírku zůstaneme i tentokrát. Živnostníků tu bylo opravdu dost, dokládá to i další zde stojící dům, který nese čp. 123.
Letopisecká komise se při svém pátrání dostala do 19. století. Na stavebním odboru Městského úřadu v Opočně je založen dopis Karla Fridricha, kotláře, v němž roku 1874 žádá „v uctivosti o udělení potřebného povolení k upravení domku č.p. 123 na Opočně."


Jméno dalšího živnostníka se objevuje v roce 1894 v matrice zemřelých. Je v ní uvedeno, že zemřela Otilie Kulhánková, manželka Jana Kulhánka, kupce v Opočně čp. 123. Další živnostník přichází na řadu v roce 1933, a to na dokumentu uloženém na odboru výstavby.


Přístavba rozhodla


Jan a Růžena Faltovi tehdy k domu přistavěli pekárnu. Ke své žádosti přiložili nákres, který se shoduje s dnešní podobou domu. Díky přesnému plánu přístavby je letopisecká komise schopna říci, jak vnitřek této pekárny vypadal.


Historický snímek je zřejmě starší a ukazuje pravou část domu, kterého se přístavba nedotkla. Dveře, před nimiž stojí postavy, vedly do krámu. Vchod do obytné části byl z další strany a je možné jej vidět na současném snímku. V roce 1933 se přistavovalo směrem doleva, v přední straně přístavby vznikla pekařská dílna, v zadní byla pec a předpecí. Pekárnu spojovala s krámkem chodba vedoucí celou zadní částí domu.


Bohužel se zatím nepodařil zjistit rok, kdy se provoz pekárny zastavil. Pravděpodobně to bylo v počátcích znárodňování, protože obyvatelé Pecírku, kteří si zde ve svém dětství hráli, si jsou jisti, že kolem roku 1950 už pekárna nefungovala.


Křupavé rohlíky


Přesto jim do jejich her pečivo vonělo, nedaleko totiž bylo další pekařství, které se určitě objeví v některém z příštích dílů seriálu. A je pravdou, že dětem asi bylo jedno, odkud se na jejich stole berou rohlíky, hlavně že byly krásně „zlaté" a křupavé. Tenkrát se pekly jen ty zahnuté, a housky, ty prý byly nádherné, ručně pletené, chleba zase všichni pamatují jen ten kulatý.


A v čem bylo Faltovo pekařství originální? Pamětníci vzpomínají, že paní Faltová napekla každé Vánoce maličké vánočky, které rozdala chudým, kteří pobývali v nedalekém Charouzově chudobinci.