Obrovské škody sčítá po nástupu mrazivého počasí majitel vinohradu na Kuksu. Očekává, že teplota okolo 5 stupňů pod nulou mu úrodu kompletně zničila.

„Snažili jsme se ve středu i ve čtvrtek přes noc vinohrad vykuřovat. Pálili jsme staré révy, mokré dřevo i slámu. Chtěli jsme vytvořit takový kouřový povlak. Ale obávám se, že to bylo k ničemu. Byla velká masa studeného vzduchu a kouř se neudržel u země. Nevzdali jsme to a celé noci vydrželi a pořádně se nadřeli. Myslím si ale, že bude všechno promrzlé," lituje Stanislav Rudolfský. Vinohrad na Kuksu obnovil v roce 2005. V netradičních podmínkách pro vinnou révu hospodaří na ploše půl hektaru. Obdělává tu 2,5 tisíce keřů.

Déle trvající mrazy jsou pro révu prý smrtící. Až během nadcházejících dnů se však ukáže, zda některé rostliny přežily. „Čekáme velké škody. V tomhle měřítku se dá mluvit o katastrofě, i když národní hospodářství to určitě nepoloží. Člověka ale taková věc zabolí," mrzí Rudolfského.

Ztráty hlásí také ovocnáři a pěstitelé z Jičínska a Náchodska.

Sadaři sčítají ztráty. Mrazivé počasí se prodražuje

Teploty přidělaly starosti třeba pracovníkům v sadech Zemědělského družstva Dolany u Jaroměře. Ohrozily úrodu na kvetoucích třešních, slivoních či hrušních.

„Všechny stromy ještě nejsou v plném květu, ale k poškození mohlo dojít u peckovic a částečně u hrušní. Na obchůzku se teprve chystáme, pak budeme schopni situaci zhodnotit," sdělil včera dopoledne vedoucí ovocnářství Jiří Fišer.

Příroda si hraje

Fišer připustil, že v Dolanech uvažují o aplikaci speciálních přípravků, které umí posílit kvetení a držení plodu. „Pokud zůstane málo plodů, je dobré je podpořit. Postřik je vhodný do třech dnů po mrazu, poté se ochrana ještě opakuje. Uvidíme, zda bude v našem případě potřeba," řekl Fišer.

Poškození květů se prý nemusí poznat hned. Někdy jsou hodně spálené, jindy ale může u citlivých třešní a višní dojít ke zchladnutí pylu. A to prý není na první pohled poznat.

V Dolanech však věří, že se vyhnou podobným ztrátám jako před šesti lety. Tehdy po květnových mrazech přišli o osmdesát procent ovoce. „I v roce 2013 a vloni nám po dubnovém mrazíku zmrzly peckoviny. Příroda si trochu hraje. Nějaké výkyvy tady jsou, ale nemyslím si, že by to bylo nějaké mimořádné a nezvyklé," míní Fišer.

Skončí sadař?

Na Novopacku teplota klesla k mínus pěti stupňům. Květy křehké magnólie nevydržely mrazivou noc ze čtvrtka na pátek ani v „teplejším" Jičíně a chřadnoucí visí z větví.

„Už mě to opravdu nebaví. Přemýšlím, že sadaření pověsím na hřebík. Žiju od výplaty k výplatě," posteskl si Jaroslav Berný z Petroviček na Hořicku. Po prohlídce švestek připustil, že květy poškodil mráz. Není to totiž poprvé. Chladné jarní počasí mu zničilo úrodu vloni i v roce 2014.

„Zkoušeli jsme rozprašovače, ale při mínus čtyřech stupních zamrzly," popisuje Berný situaci v dvouhektarovém sadu se švestkami. Jabloně pěstuje ovocnář ve více lokalitách, takže jejich ochrana je náročná. „Když není sucho a úrodu nezničí kroupy, tak přijde mráz. A když pak vidíte ty důsledky, práce vás přestane bavit," pokyvuje smutně hlavou.

Ztráty počítají i zahradníci. Zatímco v březnu přitápěli ve sklenících minimálně, duben se prodražuje. „Přitápíme celé dny i noci, a to téměř celý měsíc. Zima má být do poloviny května," hrozí pěstitel z Vitiněvsi, kterého jen noční vytápění skleníků přijde na pět set korun denně.