Někdo v duchu, někdo nahlas, počítání schodů rozhleden bývá oblíbenou zábavou turistů. Nejvyšší české hory nabízejí takových příležitostí několik. A někdy i víc jak sto let.

Už za Harracha

Například na Žalým u Jilemnice mohou do devětaosmdesáti návštěvníci počítat už od roku 1892. Jediná kamenná rozhledna Krkonoš v nadmořské výšce přes 1000 metrů prochází třetím stoletím a pamatuje události, ilustrující tehdejší dobu.

První stavba vznikla na kopci zřejmě v roce 1836, výhled ale postupně zakryly rostoucí stromy. V roce 1888 tu německý Krkonošský spolek (Riesengebirgsverein) postavil 15 metrů vysokou železnou vyhlídku a přijal podmínku hraběte Harracha o tom, že návštěva bude pro všechny bezplatná. Okresního hejtmanství v Jilemnici však povolení k provozu nedalo, protože konstrukce byla slabá a tím nezpůsobilá. Tomu nešlo odporovat a nezbylo nic jiného, než rozhlednu v roce 1890 rozebrat. To asi potěšilo hraběte Harracha, podporovatele turistiky české.

Hned v roce 1890 nechal na plochém vrcholu postavit na vysoké kamenné podezdívce dřevěnou restauraci. O dva roky později pak vedle ní masivní kamennou čtyřbokou rozhlednu s názvem Františka Josefa I. (otevřena 7. září 1892). Části německého obyvatelstva se to příliš nelíbilo. Zřejmě způsobili několik požárů restaurace, které se nepodařilo objasnit. V roce 1900 lehla restaurace definitivně popelem, nicméně v obnovené podobě fungovala až do roku 1943, kdy zcela zanikla.

Problém s restaurací pak nastal ještě jednou, ale o mnoho let později. V roce 2007 vytvořil Ateliér Patrik Hoffman zajímavý návrh v podobě prosklené archy. Nápad ale narazil. Dostat moderní architekturu do Krkonoš se ukázalo jako velký problém, v blízkém Benecku dokonce vznikla petice odpůrců.

„Mrzí mne, že nebyla možnost o projektu diskutovat. Situace připomíná Sněžku, kdy od začátku existovalo několik rozporuplných pohledů," podotkl tehdy Patrik Hoffman. A investor nakonec upřednostnil variantu jednoduché dřevěné chalupy.

Kov a lanovky

Naopak symbolem moderní doby je rozhledna Hnědý vrch v Peci pod Sněžkou. Atraktivní vzhled, použitý materiál i poloha u horní stanice lanové dráhy naznačují, že tu nestojí dlouho.

Kdo chce tady počítat, měl by dávat bedlivý pozor. Schodů je 138 a přepočítávat je vyžaduje trochu fyzické kondice. Základ rozhledny je troj-úhelníkový, nosnou konstrukci tvoří dřevěné sloupy a střední ocelový sloup (vřeteno schodiště). Poslední stupeň je spolu se sedlovou střechou podepřen třemi ocelovými nosníky. S celkovou výškou 31 metrů je nejvyšší ze současných krkonošských rozhleden. „Vyhovuje nám snadný přístup. Máme malé děti a tak jsme z Pece vyjeli pohodlně nahoru, podíváme se z rozhledny a zpátky si uděláme krátký pěší výlet," ocenila snadný přístup Tereza Voňková z Hradce Králové.

Kov i snadný přístup nabízí také rozhledna, která je od Hnědého vrchu téměř nadosah a doslova na dohled. Stojí na Černé hoře a základem je kdysi předposlední sloup lanové dráhy, která tu jezdila mezi lety 1928 1981. Vyhlídková terasa pro 30 osob je ve výšce 21 metrů nad terénem. Na vrchol rozhledny vede cesta po 106 schodech, které mají speciální úpravu pro zimní provoz.

Do hlubin i nad zem

V České republice je přes 300 rozhleden, málokterá ale nabídne kombinaci jako Stachelberg u Trutnova. Nejen, že můžete zalézt do podzemí obří vojenské pevnosti, ale hned o kousek vedle po 104 schodech vystoupat 20 metrů nad zem. Na stavbu zdejší rozhledny Eliška bylo potřeba 280 kmenů borovice.

Chcete vědět víc?

Rozhledna Žalý kamenná, nadmořská výška 1019 m, zpřístupnění 1892, celková výška 18 m, vyhlídková plošina 16,5 m, 89 schodů.

Rozhledna Černá hora kovová, nadmořská výška 1289 m, celková výška 25,7 m, vyhlídková plošina 21 m, 106 schodů.

Rozhledna Hnědý vrch kov a dřevo, nadmořská výška 1207 m, zpřístupnění 2009, celková výška 31 m, vyhlídková plošina 27 m, 138 schodů.

Rozhledna Eliška, Stachelberg dřevo a kov, nadmořská výška 632 m, zpřístupnění 2014, celková výška 24,5 m, plošina 21 m, 104 schodů.