Do oblíbeného lokálu to mají Češi zhruba 500 metrů, pokud žijí na vesnici, a 600 metrů ve městě, vyplývá 
z průzkumu mezi tisícovkou pijáků, který pro Budějovický Budvar provedla agentura Perfect Crowd.

Když už do své restaurace zamíří na „jedno", většinou zvládnou něco přes litr a půl. Muži většinou čtyři „kousky" a ženy tři.

Město je „hoch"

Z průzkumu mezi respondenty, kteří chodí do hospody alespoň jednou za dva týdny, vyplývají zajímavé rozdíly mezi pitím ve městech a na vesnicích.

Kupříkladu ten, že ve městech jsou zákazníci více vybíraví. Chtějí speciální piva, různorodější jídlo, klimatizaci nebo pivo z tanku.

To na vesnici požadují především univerzální hospodu se zahrádkou, televizí, ideálně poblíž hřiště. A aby tam potkali známé.

Což je logické i z důvodu, proč lidé „na jedno" chodí.

Na vesnici je výčep i místem, kde lze sehnat práci nebo naopak najít zaměstnance. A hospoda slouží jako důležitý zdroj informací – tři čtvrtiny štamgastů tvrdí, že se tam dozvědí vše potřebné.

Zatímco na vesnici logicky znají návštěvníci svého výčepního a častěji mu tykají, ve městě nikoli.

Dámy: Aby bylo čisto

Rozdíly logicky panují 
i mezi pohlavími. Páni chtějí oblíbenou značku piva, potkat kamarády, sledovat sportovní zápasy. A koukat po ženách.

To dámy požadují věci, na kterých mužům příliš nesejde: kupříkladu čisté sklo 
i záchody, velký výběr nealko nápojů či speciální nepivní alkoholické drinky.

Co se týče rychlosti pití, průměrná „průtočnost" návštěvníka hospody je 0,84 litru za hodinu.

Na vesnicích, kde se obecně zavírá dříve, musejí spěchat. Tamější štamgast do sebe pivo dostává rychlostí 0,98 litru za hodinu. Jeho městský kolega či kolegyně tolik nepospíchají - podle průzkumu pijí průměrnou rychlostí 0,8 litru za hodinu.

Průzkum řešil i otázku, co nás od návštěvy hospody odrazuje.

Lidé tvrdí, že hlavním důvodem „nechození do hospody" je obecně nedostatek času (28 procent) a fakt, že se dotyčný musí věnovat rodině (23 procent). Peníze jsou paradoxně problémem „jen" pro desetinu štamgastů a tři procenta lidí přiznávají, že návštěvu hospody musejí omezovat kvůli vlivu manželky či manžela.

S „lahváčem" ven?

Otázka je, zda finance nebudou překážkou v blízké budoucnosti. Od 1. prosince začnou restaurace povinně vydávat účtenky v rámci elektronické evidence tržeb, což nese náklady pro jejich majitele.

„Evidence nás stála zhruba padesát tisíc korun. To je pro nás hodně. Abychom to ustáli, budeme muset asi trochu zvýšit ceny, nebo snížit platy zaměstnancům. Ani jedna možnost se mi samozřejmě nelíbí," popsal v Deníku Václav Cikán, majitel boskovické Kafírny Dogvill.

Postupný odchod štamgastů z hospod by pak mohl podpořit i trend, kdy lidé kupují lahvové pivo a popíjejí ho venku.

„Lidé, kteří mají méně peněz, pijí spíše desítku. Kdo má ještě méně, pije jen desítku lahvovou," uvádí psycholog Jiří Kovářík z Ústí nad Labem. Na severu Čech změny pozoruje už posledních pět let.

„Třeba na vesnici vidím, že kdo nemá moc peněz, posedává kolem vietnamské večerky, ačkoliv poblíž je hospoda s pivem za dvacet korun. Totéž jsem viděl třeba 
v Ústí nad Labem v Krásném Březně. U jedné hospody 
u provizorního stolu pijí lidé lahvové pivo z blízké večerky. Přitom o pět metrů dál 
je hospoda s desítkou za 19 korun," líčí psycholog.

Do života nejmenších vesnických hospod zasáhne 
i chystaný zákaz kouření. Poslanci o něm budou hlasovat do konce letošního roku. Podle průzkumu to  však nebude tak fatální: 65 procent štamgastů tvrdí, že hospodu kvůli zákazu kouření neopustí.   (alx, jak, zpd)