„Tady vidíte drážku připravenou na vodící mechanismus, která měla Kristovi hýbat rukou při žehnání," ukazuje restaurátor Tomáš Bárta část sousoší Proboštova betlému.

To však není jediné překvapení, které na restaurátory, jež v těchto dnech přímo v třebechovickém muzeu betlémů dávají tento skvost dohromady, stále udivuje. „Opravdu se dá říct, že takřka každý den nalezneme nějakou zajímavost, která byla po dlouhá léta před lidmi skryta," dodává Tomáš Bárta, který kvůli opravě Proboštova betlému takřka denně pendluje mezi svou dílnou v Hořících a třebechovickým muzeem.

Tomáš Bárta však není na restaurování a sestavování sám. Na díle pracuje dvanáct lidí. Pod jejich rukama se unikát z počátku dvacátého století znovu dostává do kondice, kterou snad naposledy spatřil sám Josef Probošt spolu s řezbářem Josefem Kapuciánem a autorem mechanismu Josefem Frimlem.

„V tuto chvíli máme za sebou rekonstrukci asi nejtěžší části betlému, tedy levé části spolu s centrálním mechanismem," dodává restaurátor a mizí v zadním traktu díla, kde čeká další z mnoha překvapení – mechanické kolo, které původně obsluhovalo celý betlém.

A to až do třicátých let minulého století, kdy práci lidských paží nahradil elektrický motor. Ten se však již do provozu nedostane.

„Máme tady motor z osmdesátých let. Avšak řeší se jeho výměna za vhodnější pohon hodný jednadvacátého století," dodává Tomáš Bárta a dovoluje mi s ním párkrát zatočit. „Aby to šlo, tak jak má, tak se musí točit ve frekvenci asi dvou otáček za vteřinu," dává ještě restaurátor rady, jak na část „nové" části soustrojí, kde je i naznačena šipky pohybu.

Restaurátoři pomalinku finišují s rekonstrukcí třebechovického Betlému, jež má být slavnostně představen 5. dubna. „Jsme asi za půlkou, ale tou nejsložitější," říká restaurátor Tomáš Bárta, kterého prakticky každý den na díle něco překvapí. A i když se jedná pouze o opravu bez žádných větších úprav, tak jedna „velká" se přeci jenom najde.

Motor hřeje, ale netočí

Je skryta v zadním traktu skvostu z hruškového dřeva a kdysi se jí ovládal celý betlém. „Původně to v našem plánu nebylo, ale opět jsme na své místo vrátili kliku, kterou se celý mechanismus dával do pohybu. Stačilo jen trošku upravit převodovou řemenici," říká restaurátor Tomáš Bárta a jedním pohybem sundává řemen, který ke klice vede od elektromotoru z osmdesátých let minulého století.

Ten nahradil původní z roku 1936. I ten se restaurátoři snažili „oživit", ale marně. „Bohužel se ho někdo pokoušel „opravit" už před námi. A dopadlo to špatně. Po zásahu do statoru teď motor víc hřeje, než se točí," dodává restaurátor s tím, že tato nefunkční část celého dřevěného komplexu bude mít v budoucnu čestné místo v expozici. Od motoru není daleko k samotnému mechanismu, který je podle Tomáše Bárty jedním z nejsložitějších mechanismů v republice. A ani jeho sestavování není jednoduché. A v některých případech se jedná spíš o alchymii. To když restaurátoři dávají na místo renovovaná ozubená kola. „Některá se musela vytvořit znovu. Právě u nových kol záleží na tom, jak se usadí. Každé dřevo totiž sesychá jinak. Alchymie spočívá v tom, jak usadit letorosty," dodává restaurátor.

A i když pracuje pouze na znovu obnovení díla, bez velkých zásahů, některé figurky k dodatečnému zprovoznění přímo vybízejí.

„Dílo má být uvedeno tak, jak jej naposledy Probošt opustil. Nicméně při jeho rozebírání zjišťujeme, že některé figurky, ač jsou dnes statické, vůbec statické být neměly," říká Tomáš Bárta a kromě žehnajícího Krista upozorňuje na velbloudy, kteří provázejí Tři krále. „U nich jsme objevili vydlabaná břicha, která měla  zřejmě být dodatečně osazena mechanismem.  Dokonce jsme našli i jednu konzoli osazenou sice mechanismem, ale bez figurek. A už asi nikdy nezjistíme o kterých postavách spolu v dílničce jednal Probošt s Frimlem," doplnil restaurátor s tím, že nemůže vstupovat a doplňovat práci Josefa Probošta.

To by podle něj byla profesní nekázeň, kterou si nemůže z profesionálního hlediska dovolit. I jeho by však zajímalo, jak by betlém vypadal i s původně zamýšlenými pohyblivými figurkami. A možná se dočká. „V budoucnu má vzniknout studijní práce, která zahrne i nerealizované figurky. A to ve 3D provedení," doplnil informaci Tomáš 
Bárta.

Zvonek zvoní a vojáci pochodují

Pro budoucí návštěvníky se přesto některé „nepohyblivé" figurky dají znovu do práce. Například zvoník, kterého ani ten nejstarší pamětník, nikdy neslyšel zvonit, opět malý zvonek rozezní.

Do pohybu se znovu také dají vojáci v horní pravé části, Marie bude v chrámu hledat Ježíška a ten bude také pomáhat Josefovi. „Čeho si však asi lidé všimnou jako první, tak to bude anděl ve středu kompozice, který se naposledy pohyboval asi před třiceti lety," řekl Tomáš Bárta s tím, že se opravilo celkem devět nefunkčních drah.

Souběžně s restaurováním probíhá i historický průzkum, kdy se odhaluje, co nikdy nebylo odhaleno.

„Snažíme se třeba přijít na to, co se s betlémem odehrávalo do doby, než se narovnal. Původně byl totiž betlém rohový. Co však Probošta vedlo k narovnání, to se zatím přesně neví, ale třeba na to jednou přijdeme," uvedl Tomáš 
Bárta, který již při restaurování rozlouskl leckterou záhadnou minulost tohoto díla.