Radiovým pozorováním Slunce se pracovníci zdejší hvězdárny zabývají téměř od jejího založení (1959).  I proto tu měly velkou tradici pravidelné radioastronomické semináře, organizované zejména díky prvnímu řediteli Vladimíru Mlejnkovi a také Ladislavu Křivskému z Ondřejova.

„Konaly se  každé dva roky, ovšem po odchodu ředitele Mlejnka do důchodu tradice  zanikla," ohlédl se do historie ředitel současný, Marcel Bělík.

Jedno setkání změnilo situaci

Letos na jaře však došlo k setkání, které může situaci změnit. Na celostátním slunečním semináři ve slovenské Staré Turé se sešlo několik zájemců o radioastronomii právě s pracovníky úpické hvězdárny.

„Vzhledem k tomu, že se v posledním roce radioastronomická pozorování u nás výrazně rozšiřují, padli si všichni do noty a dohodli se na uspořádání tématického workshopu tady v Úpici. Pracovní setkání je chápáno jako nultý ročník nové řady obnovených radioastronomických seminářů, které by měly být směřovány zejména do řad radioastronomů amatérů," dodává Marcel Bělík.

Největší radioteleskop je v kráteru sopky

Akce začíná zítra a potrvá celý víkend. V plánu jsou teoretické přednášky i praktické ukázky a pozorování na různá radioastronomická témata.

Radioastronomie je odvětví zabývající se studiem nebeských těles prostřednictvím rádiových vln emitovaných fyzikálními procesy ve vesmíru. Rádiové vlny jsou delší než světelné, proto je k zachycení dobrého signálu nutno použít velmi velké antény nebo soustavy antén pracujících společně.

Většina radioteleskopů používá parabolickou anténu na odraz vln do přijímače, který zesiluje signál na použitelná data.

Radioteleskop, tedy rádiový dalekohled, je poněkud zavádějící označení, neboť se jedná o přístroj spíše charakteru antény – nelze se jím dívat ani neposkytuje viditelný obraz. Přijaté informace zpracovává počítač.

Největší jednoanténní radioteleskop na světě je v Arecibu na Portoriku. Jeho anténa má průměr 305 metrů a je umístěna v kráteru vyhaslé sopky.