Propojit chce pohraničí od Ještědu až po Praděd. A to třeba novými stavbami rozhleden, které jsou u turistů stále velmi populární.

Vzniknout by jich v pohraničí mohlo až osmnáct. Z toho na sedmi místech již kdysi podobné věže historicky stávaly. Nové rozhledny by mohly vzniknout na vrcholu masivu Kralického Sněžníku, na vrchu Adam v Orlických horách, na Náchodsku pak na vrchu Šibeník nad Novým Hrádkem či u Vysoké Srbské.

S projektem přichází Euroregion Glacensis, který sdružuje města, obce a regiony po téměř celé česko-polské hranici. Chce jím navázat na oblibu a vysokou návštěvnost turistických tras vytvořených v období první republiky.

„Chceme vytvořit turistický produkt, který se bude týkat hřebenových tras. Hřebenovkou chceme propojit největší pohoří na česko-polské hranici. Trasa by se napojovala na turistické cesty vedoucí ze Saska a vedla by z Ještědu přes Jizerské hory, Krkonoše, Broumovské stěny, Orlické hory, Kralický Sněžník až na Praděd v Jeseníkách, kde by prozatím měla končit. Hřebenovka by měla i druhou polskou větev, která by se odpojila za Žacléřem na Soví hory a Bardské hory na polské části," popsal Jaroslav Štefek, sekretář Euroregionu Glacensis.

Cílem je přivést na česko-polské pohraničí více turistů, a tím pádem zvýšit návštěvnost regionů a podpořit jejich rozvoj.

To vše by pomohlo většímu využívání zdejších služeb či podpořilo zaměstnanost. Propojit se má už existující infrastruktura pro turistický ruch, která je sice na vrcholových partiích převážně už vybudována, ale má se více zpřístupnit široké veřejnosti. Proto je významnou aktivitou stavba rozhleden a vyhlídkových věží na celé hřebenové trase.

„V současné době se žádá o povolení staveb v příslušných územích Převážná část rozhleden je na Liberecku, kde rozhledny prakticky vůbec nejsou. Na své si však přijdou i milovníci Orlických hor, kde by měly vzniknout tři rozhledny," sdělil Jaroslav Štefek.

Jedna může být v Novém Hrádku

Nový Hrádek už vybral podobu nové rozhledny, která vznikne na místě někdejší větrné elektrárny. „Až budeme mít hotovou projektovou dokumentaci, chtěli bychom vše dotáhnout do fáze stavebního povolení. Pak budeme čekat, jak se nám podaří získat peníze na svatbu. Chceme využít dotací, protože pro městys z jeho vlastního rozpočtu by to byla velká zátěž a bez dotací bychom stavbu zřejmě nerealizovali. Chtěli bychom usilovat o finanční prostředky jako součást projektu Česko-polská Hřebenovka, který připravuje Euroregion Glacensis," potvrdil starosta Nového Hrádku Zdeněk Drašnar.

V rámci projektu Česko-polské Hřebenovky se mají také vytvářet nová propojení mezi Českou a Polskou republikou přes státní hranici.

„Jedním z příkladů je stavba nového Jánského mostu na Divoké Orlici v Neratově v Orlických horách, v místech, kde už kdysi stával historický most. Tady by se měla propojit česká a polská větev Hřebenovky právě prostřednictvím nového místa pro překročení hranice," popsal Jaroslav Štefek. Zároveň by se v Neratově zřídilo zcela nové horské turistické informační centrum pro turisty.

Nové značení či cykloaltánky

Součástí projektu mají být i další aktivity, které přinesou lepší zázemí a služby pro návštěvníky pohraničních pohoří. Jedná se například o nové samostatné značení Hřebenovky, dále o vytvoření odpočinkových míst, instalaci cykloaltánů a další podobné infrastruktury. Počítá se také s masivní propagací. Vzniknout mají nové propagační materiály, samostatné internetové stránky, ale také třeba dokumentární film mapující česko-polskou Hřebenovku.

Jedná se dosud o naprosto unikátní projekt i výši finančních prostředků. Celý projekt dohromady má totiž rozpočet 10,1 milionů eur, žádost o dotaci činí 8,6 milionu eur. Uskutečnit by se pak měl v letech 2016-2019.

„Samozřejmě s tímto se počítá, pokud uspějeme a budeme zařazeni mezi strategické projekty. Výsledek bychom měli znát v první polovině roku. Jedná se o rozsahem opravdu gigantický projekt," uvádí Jaroslav Štefek.

Euroregion usiluje o to, aby se záměr stal takzvaným vlajkovým projektem pro česko-polskou spolupráci v dotačním období let 2014 2020. Vlajkové projekty jsou připraveny už v prvním kole pro čerpání dotačních prostředků pro léta 2014 2020. Euroregion se bude o finanční podporu ucházet v oblasti Rozvoj potenciálu přírodních a kulturních zdrojů pro podporu zaměstnanosti. Do projektu se má zapojit na třicet partnerů a Euroregion Glacensis bude vedoucím projektu.

„Podařilo se nám najít všeobecnou shodu na řešení podobného záměru mezi hlavními aktéry regionálního rozvoje, jako jsou kraje, euroregiony, KRNAP, svazky, horská města a obce. Uhlídat však 30 partnerů není jednoduché a proto dojde k rozdělení tohoto regionu na čtyři území, kde budou zajišťovat koordinaci vybrané subjekty," dodal Štefek.