Tyto historické skvosty i řadu dalších odkryl Památník zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou. Po dvaceti měsících oprav se otevřel poprvé v sobotu. Správa Krkonošského národního parku, která ho využívá jako muzeum, stihla dokončit celkovou rekonstrukci v roce 60. výročí od jeho založení.

RAISOVA INSPIRACE
Od roku 1958 sídlí v budově bývalé fary v sousedství kostela sv. Václava z konce 18. století. Založen byl zásluhou paseckých nadšenců a díky ochotným dárcům vzácných rodinných památek původně jako literární památník, věnovaný písmákovi, houslaři a učitelskému pomocníkovi Věnceslavu Metelkovi. Jeho osobností se inspiroval Karel Václav Rais v románu Zapadlí vlastenci. Horská vesnička v západních Krkonoších získala světovou proslulost kvůli krkonošské houslařské škole. U jejího zrodu stál rovněž Věnceslav Metelka.

Správa KRNAP objekt spravuje od roku 1980. Na dalších 25 let ho v souvislosti s rekonstrukcí získala do nájmu od římskokatolické církve. Na provozu se podílí také Obecní úřad v Pasekách.

„Připomínáme si činnost našich předků, kteří udělali z Krkonoš tak krásné místo, jakým je,“ řekl v sobotu při znovuotevření Památníku zapadlých vlastenců ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. „Chtěli jsme zachovat styl západokrkonošské chalupy. To se povedlo. Vyhnuli jsme se nešťastnému trendu dostat do muzeí příliš mnoho technologií, dotykových obrazovek a promítání z každého rohu. Zůstává voňavou, dřevěnou, domáckou expozicí, přitom mimořádně moderní,“ připomněl.

OPONA VE STODOLE
Rekonstrukce objektu bývalé fary stála 13 milionů korun, na kterých se podílely 85 procenty evropské dotace a 15 procenty státní. "Budova byla v nevyhovujícím technickém stavu pro provoz muzea. Rizikem byly statické trhliny, vysoká vlhkost i nevhodné dispoziční řešení,“ uvedl Böhnisch. „Největší průšvihem byla dřevomorka v podlahách, kvůli tomu se protáhla rekonstrukce. Snažili jsme se hlavně zachovat ducha místa a domácí, horské prostředí,“ doplnila Andrea Bariaková, odborná pracovnice muzea v Pasekách.

Klíčovou změnu představuje otevření dvou nových výstavních místností. Krkonošské muzeum je dosud využívalo jako kancelář a depozitář. „Návštěvníci můžou vidět zrestaurovanou ochotnickou oponu paseckého lidového divadla, malovanou temperou přímo na plátno. Dlouhodobě byla uskladněná ve stodole, což jí samozřejmě nijak neprospělo. Loni jsme ji převezli do restaurátorské dílny Luboše Machačka z Litomyšle. Místnost má malovaný strop a doplňují ji expozice historické školy a divadla. Na jiném místě máme prostor, zaměřený na Věnceslava Metelku a Raisovy Zapadlé vlastence,“ přiblížila ředitelka Krkonošského muzea Správy KRNAP Blanka Zázvorková.

VZÁCNÝ DAR Z HAAGU
Za naprosto ojedinělý unikát považuje houslařskou dílnu Josefa Vedrala, kterou muzeu v Pasekách daroval potomek slavného houslařského rodu Josef Schebal, žijící v Holandsku. „Je to něco výjimečného, udělal nám tím velkou radost,“ ocenila Zázvorková. Josef Vedral patřil na začátku 20. století mezi nejznámější světové houslaře. Z Krkonoš přesídlil do Amsterdamu a poté do Haagu, kde se usadil.

Vedralův vnuk Schebal pátral v Krkonoších po rodinných kořenech. „Viděl obrázky dědečka v naší muzejní expozici. V roce 2016 nám pan Schebal daroval historicky velmi vzácné vybavení houslařské dílny, které měl v Haagu. Dům, ve kterém se pozůstalosti houslařského řemesla nacházely, se prodával a vzácné exponáty by nenašly využití. Proto se na nás obrátil,“ vysvětlila Andrea Bariaková.

Jeden z představitelů světově proslulé krkonošské houslařské školy Josef Vedral si měl nechat dovézt dílnu a vybavení z Pasek až do Holandska. „Houslařský ponk disponuje prstovými hoblíky, pilkami, dlátky, štětci na lakování nástrojů, prostě řemeslnickým vybavením, které houslař potřeboval ke své práci. A dokonce máme i původní zástěru,“ prozradila odborná pracovnice muzea v Pasekách.

Slavnostní otevření přilákalo velké množství návštěvníků, do muzea se sotva vešli. „Jsem moc rád, že je památník znovu otevřený a je takhle pěkný. Navštěvovali jsme ho i dříve, teď už ho ukazujeme dětem a mladší generaci,“ povídal Jiří Janák. Pasečtí na dobových fotografiích poznávali svoje předky. Jiří Janák si prohlížel pradědečka, zachyceného při práci na poli. „A taky jsme na fotce objevili naši starou stodolu,“ všiml si.

Památník zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou je otevřený vždy od úterý do neděle od 9 do 16 hodin.