Podle etnoložky Martiny Rejzlové z Muzea a galerie Orlických hor se v okrese tradice zachovávají. „Největší radost mám z udržování holčičí koledy," svěřuje se.

Ta je pro místní známým „předvelikonočním" obyčejem. Dívky vyráží každoročně na Smrtnou neděli vypráskat zástupce mužského pokolení. S sebou si nesou žilku či vařečku ozdobenou pentlemi.

Holčičí koleda žije

V minulosti však chodívaly po staveních s lítem – svázanými jedlovými větvičkami, na něž si pověsily proužky hedvábného papíru či malované výduňky z vajec. Zpívaly koledy  a za odměnu dostaly jablka, cukroví i peníze.

„Dnes se tradice udržuje hlavně kolem Doudleb nad Orlicí, Dobrušky a Rychnova," doplňuje etnoložka.
Velmi originální zvyk, který si však pamatuje už jen málo kdo, se vztahuje k Šachovu.

Na Zelený čtvrtek tu do studně házeli chléb pomazaný medem, to proto, aby se v ní udržela voda.
S Třebešovem je zase spojen zapomenutý obyčej, jehož dodržování by v současném chladném počasí mohlo přinést nejednu omrzlinu.

„Na bílou sobotu, když zvoní gloria, myjí se mladí lidé v potoce neb řece až po pás, aby se jich pihy nedržely a aby po celý rok zdrávi byli," píše se ve vlastivědném sborníku Rychnovsko a Kostelecko, do něhož nás nechalo nahlédnout Muzeum Orlických hor .

Koho představa drhnout se v ledové vodě neláká, může vyzkoušet jinou třebešovskou tradici.
Po mši na Velikonoční neděli by se všichni měli sejít doma a sníst svěcené vejce, aby nikdo nezabloudil.

A pokud by se tak přece stalo, má si ztracený vzpomenout, s kým vajíčko pojídal a díky tomu se vrátí na správnou cestu.

Na Velikonoční pondělí připadala chlapecká koleda, která se zachovává dodnes v podstatě nezměněná. Zajímavostí však je, že na Rychnovsku měli dříve hoši své vlastní koledy, které se často ves od vsi lišily.

Kluci kouleli vejce

Chlapci vyráběli „binovačky" čili žilky, které tvoří spletené vrbové pruty, a chodili jimi „vyflákat" děvčata.
A když si mládenec přivstal, měl jedinečnou možnost přistihnout svou milovanou v nedbalkách, jak se také píše ve vlastivědném sborníku .

Oblíbenou zábavou spojenou s velikonočními svátky bylo i koulení vajec. „Kdo své dokulil nejdál, vyhrál vajíčka ostatních," vysvětluje  Martina Rejzlová.

Ještětice:
Koledy, koledy, tetičko,
přišel jsem si pro červené vajíčko.
Vajíčko je červené a koláček bílý,
jak pak se vám, má  tetičko,
koledníček líbí?

Borohrádek:
Paňmáma jde s louky,
nese mísku mouky,
bude-li ji maličko,
přidá ještě vajíčko.
⋌Pozn. red.: gramatika textu odpovídá
⋌přesné dobové podobě

Dnes již zapomenuté tradice

Šachov
Zelený čtvrtek tu byl spojen s medem. Lidé házeli namazaný chléb do studny, aby se v ní po celý rok udržela voda. Pojídali také medové jidášky.
Rychnov nad Kněžnou
Chlapci se sešli a soutěžili v koulení vajec. Ten, jenž své dopravil nejdál, vyhrál vajíčka všech ostatních.
Třebešov
Na Bílou sobotu se mladí koupali v řece nebo potoce, aby se otužili a zůstali zdraví.