Nejstarší dochované náhrobky pocházejí z první poloviny 17. století. Vidět tu můžete přibližně 360 barokních i klasicistních náhrobků a pamětní desku obětí nacismu, která je umístěna v márnici. Poslední pohřeb se tu konal v roce 1949. Hřbitov byl za posledních několik desetiletí opakovaně devastován, mnoho náhrobků bylo povaleno a některé dokonce odcizeny.

Díky péči Židovské obce v Praze ve spolupráci se společností Matana a Baševi byl hřbitov vyčištěn od náletů a plevel, náhrobky vztyčeny a restaurovány. Nejstarší náhrobky mají podobu vztyčeného kamene – tak zvaného maceva. Připomínají biblický zvyk vztyčení kamene na posvátném místě, kde se odehrálo něco důležitého pro duchovní život člověka. Nápisy jsou hebrejsky a představují formu matriky, neboť obsahují jméno zemřelého i jeho příbuzných a datum úmrtí. Dodnes je dodržován zvyk neklást na hrob květiny, ale kamínky, připomínající náboženské přesvědčení, že Bůh je Skála a lidská duše odštěpkem této Skály symbolizovaným kamenem.