Když Jan Práza chtěl koupit výše uvedený domek, měl v tu dobu o něj také velký zájem Filip Hofman z Roven. Šedivin. Než si Filip Hofman stačil dojít pro peníze, tak Jan Práza zatím chalupu koupil. Tím se dostala do Prázova majetku a začala se psát historie slavné a známé Prázovy hospody. Jan Práza dne 9.června 1890 získal koncesi k provozování živnosti

hostinské a výčepnické v domě č. p. 18 na Rovenských Šedivinách, a to pouze pro výčep piva a nealkoholických nápojů. Dne 24. listopadu 1890 se oženil s Marií Poláčkovou z Rovného č. p. 14 Pustiny,

se kterou měl šest dětí. V dubnu 1913 Jan Práza požádal o oprávnění k výčepu pálených lihových nápojů okresní hejtmanství a živnostenský úřad v Novém Městě nad Metují. Dne 24. dubna 1913 došlo k úřednímu povolení rozšíření

původní koncese ze dne 9. 6. 1890, tím pádem se zde začaly čepovat pálené lihové nápoje. Jak se mu postupně v provozování hostinské živnosti dobře dařilo, začala mu být tato chaloupka malá. K tomu ještě roku 1919 za účelem podnikání v hostinské a ubytovací živnosti koupila na Zlátence chalupu č. p. 39 Antonie Střílková z obce Hlubotec u Opavy, což značně ovlivnilo to, proč došlo k potřebě přístavby tanečního sálu. Mělo to ale malý problém. K Prázově hospůdce nebyly totiž pozemky, hlavně podél cesty dolů směrem k Víchovu domu č. p. 12, kam manželé Jan a Marie Prázovi zamýšleli přístavbu sálu. Tam byl pás obecního pozemku. (dokončení příště)⋌Milan Práza