Pražský architekt a galerista Jiří Kučera vrací původní podobu někdejšímu hostinci Sturm Gasthaus v místě, které bývalo historickým centrem obce a náměstím. Patřily do něj od 16. století za dob vládnoucích Valdštejnů zámek, později přebudovaný na pivovar, škola a kostel s farou. Ve druhé polovině 18. století vyrostly na místě původních hospodářských budov a mlýna nové domy a mezi nimi i hostinec Josefa Sturma, který tam provozoval také řeznictví. V patře budovy se nacházel sál pro plesy a divadelní představení. Za komunistické éry bylo všechno pryč.

KOMUNISTICKÁ KRYCHLE
"Rudník považuji za obec neuvěřitelných pokladů, ale nevyužitých, a tento dům je toho příkladem. Přitom zvenčí vypadá jako komunistická krychle," říká Jiří Kučera. "Nikdo si nekoupí hnusný barák, aniž by věděl, co s ním má dělat. Mým záměrem je vrátit mu původní stav a otevřít ho veřejnosti pro konání akcí, výstav, trhů nebo slavností. Vzniknou v něm bytové prostory, menší apartmány. Spodní nebytové prostory chci nabídnout jako plochu pro obchod, klidně ho nechám půl roku bez nájmu, aby prostor našel využití," přibližuje svoje představy. Dům v Rudníku koupil proto, že se rád věnuje rekonstrukcím a vrací objektům ztracenou energii. "Přijde mi rozumnější investice do takového objektu než kupovat v Praze půlku garsonky," přiznává.

ZAZDILI BOHATĚ ZDOBENÝ STROP
Ještě než dům kupoval koncem loňského roku od dvou soukromých vlastníků, kteří z něj měli kancelář a apartmán, narazil při důkladné prohlídce na zajímavý objev. Dírou na půdě viděl zazděný strop. Jak vyšlo najevo, patřil k tanečnímu sálu hostince, kam se chodili bavit obyvatelé tehdejších Heřmanových Sejfů, jak se dříve Rudník jmenoval.

Kamenný kříž v Rudníku byl zničený po druhé světové válce.
Kříž s naříkající dívkou od knížete Schwarzenberga vypátrali pod zemí

"Vertikální sálová okna byla brutálně zazděna a nahrazena trojdílnými horizontálními podle projektu ze 70. let. Fasáda byla osekána, zevšedněla. Vnitřní prostory byly rozpříčkovány a bohatě zdobený strop tanečního sálu zmizel nad novým, sníženým zastropením. Paradoxně tím byl zachráněn a je tak, vedle částí oken, nalezených na půdě, jediným pozůstatkem původního interiéru," informuje historička a kronikářka Rudníku Olga Hájková. V současné době prochází očistou a následně bude restaurován. "Objev tanečního sálu mě vyprovokoval k větší aktivitě a snaze měnit podobu historického centra, kterému se říkalo Templ, tedy chrám, což potvrzovalo jeho sílu," tvrdí majitel domu č.p. 132.

Podle něj by měl být sál k dispozici ubytovaným i veřejnosti. "Bude v původním stavu, doplněný špaletovými okny. Snažím se o co nejvkusnější rekonstrukci. Časový horizont pro dokončení si nedávám, půjdu postupně," dodává. Během oprav oškrábali strop, vybourali příčky i původní klenutá okna, zazděná za socialismu. "Je to jeden z nejvíc zprasených domů v Čechách, který jsem viděl," nebere si servítky architekt. "Byl neskutečně degradovaný. Je to ale naše historie a měli bychom se poučit," říká Jiří Kučera.

Kostel v Rudníku je žalostná ruina
Kostel v Rudníku je žalostná ruina

Dům míval honosný vzhled a noblesní oknaPodle historičky a kronikářky obce Olgy Hájkové se dům nachází v historickém centru Rudníku, tehdejších Heřmanových Sejfů, jak se obec do roku 1952 nazývala. Centrum tvořil za Valdštejnů, v době od 16. století, zámek, později přebudovaný na pivovar, škola a kostel s farou.

Vedle zámku se rozkládal panský Horní dvůr, kam patřily hospodářské budovy a mlýn. Zrušen byl v 18. století. Na jeho místě později vznikly nové domy. Mezi nimi, hned vedle pivovaru, i dům č.p. 132, známý jako Sturm Gasthaus - hostinec Josefa Sturma, který tam provozoval také řeznictví. V patře budovy se nacházel sál pro plesy a divadelní představení. Honosný vzhled dodávala domu noblesní okna s půlkruhovým zaklenutím lemující sál i štuková výzdoba fasády.

Při pohledu z dálky spoluvytvářel, spolu s pivovarem a kostelem, působivé panorama historického centra obce. To za komunistického režimu postupně zaniklo. Pivovar zchátral a necitlivé stavební úpravy zcela změnily vnitřní i vnější podobu domu č.p. 132. Dům byl přebudován pro různé účely. Po válce tam byla škola, poté ubytovna pro zemědělce. Jak vzpomínají místní, v 60. a 70. letech budova připadla státnímu statku a ten z ní udělal noclehárnu pro kombajnéry, které neměl kam umístit. Později fungovala jako jídelna, dílny, byty, kanceláře.

Student Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci Daniel Hakulín s vítězným návrhem obnovy prostoru evangelického kostela v Rudníku Bolkově.
Ani kino, ani horolezecká stěna. Studenti navrhli, co s ruinami kostela