V roce 2006 se však proti ní zvedla velká vlna nevole. V samotných Opatovicích se v referendu proti výstavbě vyslovilo 90 procent hlasujících. Elektrárna se však svého snu nevzdává a v posledních měsících projekt oprašuje. Do karet ji hraje nejen „uhelná komise“ vlády, která se zabývá útlumem těžby uhlí i strukturou výroby energie z něj, ale i Evropská unie, která považuje skládkování za nejhorší možné nakládání s odpady.

Využití odpadů

„Jedním z možných řešení, jak postupně alespoň částečně omezit využívání uhelných zdrojů v České publice, je budování zařízení na energetické využití odpadu ZEVO,“ uvedla mluvčí Elektráren Opatovice (EOP) Hana Počtová.

Podle mluvčí EOP mohou být inspirací vyspělé země Evropy s nejvyšším podílem recyklace, jako je Švýcarsko, Dánsko nebo Rakousko, kde je ZEVO nejvíce rozšířené a zařízení jsou tam umístěná přímo v centrech měst.

„Vzhledem k plánovanému zákazu skládkování nabízí ZEVO vedle využití odpadu jako energetického zdroje, také nabídku pomoci městům a obcím s budoucím řešením problematiky nakládání s komunálním odpadem,“ dodala Počtová.

Ačkoliv je projekt ZEVO Opatovice stále ve fázi úvah a plánování, tak podle EOP by jeho vybudování umožnilo ekologickou přeměnu odpadu na dodávky elektrické energie či tepla, které by se díky již existujícím sítím vracely ihned odběratelům zpět do jejich domovů.

„Vzhledem k jeho umístění na půl cesty mezi Hradcem Králové a Pardubicemi jsou případné dopady spojené s dopravou odpadu minimální ve srovnání s jinými lokalitami,“ uvedla Počtová a dodala, že spalovnu elektrárna vnímá spíše jako doplňkový zdroj energie.

Starostové okolních obcí ovšem z plánů elektrárny nijak nadšení nejsou.

Málo informací

Například starosta Vysoké nad Labem Jiří Horák, který v roce 2006 sám proti výstavbě zařízení brojil s transparentem před úřadem v Opatovicích, stále neví, jak se k současné vizi EOP postavit. „Tehdy se jednalo o klasickou spalovnu se zastaralou technologií. Doba se změnila, ale přesto stále nevíme, jak by měla nová spalovna vypadat. Celé je to jen v ideové fázi. Jak se k celé věci postavíme, záleží na tom, jaký projekt nám elektrárna ukáže. Podle mých informací je však kapacita stávajících spaloven dostačující a není třeba stavět další,“ nechal se slyšet Horák. Podobně mluvil i jeho kolega z Opatovic Pavel Kohout, který je navíc vázaný odmítavým referendem z roku 2006. „Dokud nebudeme znát parametry, tak je naše stanovisko stále stejné. Jsem vázán nejen referendem, ale i platným územním plánem, který v katastru obce podobné zařízení nepřipouští postavit. Počkáme však, s čím EOP přijde, ale ani oni sami neví, co vlastně chtějí postavit,“ uvedl Kohout.

Budoucímu jednání se nebrání ani starostka Čeperky Kristina Vosáhlová. „Zatím nevím, o čem se bavit, když ani samotná elektrárna nemá jasnou vizi. Ale je jasné, že až ji bude mít, měla by se hlavně zeptat lidí,“ podotkla starostka.

První vize postavit v areálu elektrárny v Opatovicích nad Labem spalovnu odpadu se datuje do druhé poloviny sedmdesátých let minulého století. Podle tehdejšího plánu Krajského národního výboru v Hradci Králové byla zpracována studie, která měla řešit likvidaci odpadů v centrální spalovně v Opatovicích nad Labem. Odbor výstavby a územního plánování tehdy počítal, že by se spalovna měla postavit do deseti let. Nakonec se tak nestalo.