Podruhé si bude český lid sám rozhodovat o prezidentovi. Před lednovou volbou narazili představitelé některých obcí na Trutnovsku na problém. Ve stejném termínu se totiž koná také druhé kolo senátních voleb a podle instrukcí, zaslaných Státní volební komisí, budou voliči vkládat hlasovací lístky pro oba druhy voleb do jedné úřední obálky a jedné společné urny.

„Manipulace s hlasovacími lístky může být ohromná,“ upozorňuje Michal Berger, tajemník Městského úřadu v Peci pod Sněžkou. Aby na druhé kolo senátních voleb nedošlo, musel by vítězný kandidát získat v prvním kole 5. a 6. ledna nadpoloviční většinu hlasů. To ale není pravděpodobné.

V dějinách Senátu se stalo desetkrát, aby se rozhodlo o vítězi již v prvním kole. Lze předpokládat, že lidé na Trutnovsku budou volit 12. a 13. ledna jak prezidenta, tak senátora. Ovšem lístky budou vkládat do společné obálky. „To je naprosto anomální věc, která může způsobit několik problematických situací. Aby se konaly dvoje volby v jednom termínu, to se již stalo, například senátní a komunální, ale obálky byly dvě a barevně odlišené,“ připomíná Michal Berger a pokračuje: „Je to chyba v zákonu o volbě prezidenta. Když se volil před pěti lety poprvé, nikdo nedomyslel, že by k takové situaci mohlo dojít.“

OBAVY O REGULÉRNOST
Jak může dojít k machinacím, které ovlivní regulérnost voleb? „Volič nemusí volit v jednom čase současně. Přijde dopoledne, dostane obálku, odhlasuje. Přijde odpoledne, dostane obálku, odhlasuje také. Bude mít možnost zvolit dvakrát a nikdo neuvidí, jestli do obálky nevložil dvakrát prezidenta. Hlasovací lístky pro prezidentské volby totiž každý dostane domů do poštovní schránky,“ popisuje možný případ. Hlasovací lístky pro druhé kolo senátních voleb lidé obdrží až ve volební místnosti. Nicméně pokud si je opatří jiným způsobem a vloží je do obálky, nikdo nebude schopen to poznat.

„Volič vkládá oba hlasovací lístky do jedné, společné úřední obálky. Není proto možné, aby volič nejprve hlasoval v jednom druhu voleb a následně při další návštěvě volební místnosti v druhém druhu voleb. Okrskové volební komise si totiž ve výpisu ze seznamu voličů u voliče poznamenají vydání úřední obálky a podruhé mu jí nemůžou vydat,“ reaguje Hana Malá z tiskového oddělení Ministerstva vnitra.

„S tím nesouhlasím a považuji to za protizákonné. Úřad nemůže nařizovat lidem, že musí zvolit dvakrát v jeden okamžik. Nemůžeme lidem zakázat, aby přišli jeden den zvolit senátora a druhý den prezidenta. Nebo nevydat jim hlasovací lístky, když o ně požádají. Budou existovat dva volební seznamy voličů, nikoliv jeden,“ namítá Berger. „Obavy také sdílím. Kdyby byly zachovány dvě obálky, barevně odlišné, tak klidně může jedna urna zůstat. Ale obálky bych nesjednocoval,“ říká vedoucí Katedry politologie a humanitních studií Metropolitní univerzity v Praze Petr Just.

ZKRESLENÁ ÚČAST
Další problém může nastat s voličskými průkazy. „Když si člověk vyzvedne voličský průkaz, může zvolit prezidenta na jednom místě a senátora na druhém místě. Vyzvedne si obálku a do ní za plentou vloží na obou místech hlasovací lístek pro prezidenta,“ varuje tajemník z Pece pod Sněžkou. „Pokud okrsková volební komise ověří, že volič není oprávněn hlasovat ve volbách do Senátu a pouze v prezidentské volbě na základě voličského průkazu, vydá mu hlasovací lístky pouze pro volbu prezidenta,“ vysvětluje Hana Malá.

Také může dojít ke zkreslení volební účasti. Vydané úřední obálky do obou druhů voleb se totiž započítávají stejně. Obzvláště na horách přitom dorazí v lednu volit na voličský průkaz velké množství lidí. „Před pěti lety, kdy se konaly prezidentské volby poprvé, jsme zaznamenali 621 lidí na voličský průkaz. Už teď víme, že jedna banka má v Peci v termínu voleb sportovní hry. Proto se dá předpokládat, že přijde volit skutečně obrovský počet lidí,“ očekává Michal Berger.

A to může znamenat, že volební účast v Peci pod Sněžkou výrazně přesáhne 100 procent.

Senátoři zvolení v 1. kole  1996 – Milan Kondr (ODS), Jan Koukal (ODS), Jan Zahradníček (KDU-ČSL), Vladimír Zeman (ODS)
1999 (mimořádné volby) – Václav Fischer (nezávislý)
2000 – Josef Zieleniec (US)
2002 – Vladimír Železný (hnutí Nezávislí)
2004 – Jiří Šneberger (ODS)
2008 – Radek Sušil (ČSSD)
2017 (mimořádné volby) – Alena Dernerová (Spojení demokraté – sdružení nezávislých)
Zdroj: Petr Just, vedoucí Katedry politologie a humanitních studií Metropolitní univerzity v Praze