Ministr v demisi hned na začátku upozornil, že v tuto chvíli již nemá cenu rozebírat jiné alternativy. „V případě, že bychom takto ztráceli čas, hrozilo by, že nakonec nebude realizována ani výstavba suchého poldru, která je v tuto chvíli jediná možná," řekl hned v úvodu Tomáš Chalupa.

Přesto takové hlasy zazněly. „Proč je celé roky opomíjen projekt na výstavbu přehrady Skalka, který by ochránil ještě tři další vesnice proti proudu?" dotazoval se jeden z diskutujících. Moderátoři diskuse se však striktně drželi  své linie a odmítali kamkoliv odbočovat.

Většině přítomných to nevadilo, protože do stavby poldru nyní vkládají své naděje. Jejich emoce proto rozvířilo vystoupení ochranáře, který považuje všechny stávající úvahy za špatné.

„Patnáct let jedeme na mrtvém koni. Celý projekt poldru je špatný, stejně jako předchozí plány na stavbu přehrady. Měli bychom se zabývat alternativami, které budou vedle protipovodňové ochrany řešit i ochranu zvlášť chráněných živočichů," zaznělo z úst Martina Hanouska, načež sklidil bouřlivou reakci většiny přítomných občanů.

A nejen jich. „Rád bych se pana Hanouska zeptal, kde bydlí, že nám roky radí, co můžeme a nemůžeme dělat, když chceme ochránit životy a majetky našich občanů," reagoval Milan Žďárek, starosta Českého Meziříčí. Odpovědi aktivisty se však nedočkal.

Do debaty se zapojil i starosta sousedního Pohoří, který ekologovi oponoval i v jeho doméně. „Argumentuje se tu ochranou mihule a vranky, ale ty žijí i dál po proudu od místa plánovaných protipovodňových opatření. Kvůli tomu, že byly zastaveny přípravy na stavbu vodní nádrže, která by regulovala průtok v době sucha, každoročně vylovujeme kilogramy těchto uhynulých živočichů," upozornil Zdeněk Krafka, starosta

Pohoří a zároveň jednatel místní organizace Českého rybářského svazu v Opočně.

Vyhlásí památku

Stejně jako většina přítomných se ale i on shodl na tom, že v současnosti je už  jedinou realizovatelnou variantu suchou hráz, která však zajistí pouze protipovodňovou ochranu.

Přestože za roky uplynulé od katastrofálních povodní, které Rychnovsko postihly v roce 1998, bylo v zájmové lokalitě vyhlášeno nejdříve evropsky významné chráněné území Natura a nyní se navíc chystá vyhlášení Přírodní památky Dědina u Dobrušky, vzniku povodňových opatření by to podle ministra Tomáše Chalupy nemělo nijak bránit.

Ten ujistil, že ministerstvo životního prostředí ani jemu podřízené organizace rozhodně nebudou podnikat žádné kroky, které by realizaci suchého poldru v Mělčanech mohly zabránit. Svou podporu připojili i přítomní zástupci krajského úřadu.

Záležet tak bude hlavně na tom, jak se s akcí vypořádá státní podnik Povodí Labe coby investor. „Musíme jednat s velkým množstvím vlastníků, jichž se budou týkat výkupy pozemků nebo zřízení věcných břemen. V krajním případě by přicházelo v úvahu i využití institutu vyvlastnění," uvedl Marián Šebesta z Povodí Labe.

Nebudou bránit

Zastánci stavby tak z jednání odcházeli s nadějí na dohledné vyřešení tohoto palčivého problému. „Ze setkání mám dobrý dojem. Všechny zainteresované instituce totiž deklarovali, že nebudou stavbě bránit. Většina přítomných z řad občanů se s projektem poldru ztotožňuje.

Návrhy na jiná řešení byly jen ojedinělé a sám ministr již v úvodu zdůraznil, že nemá cenu jednat o něčem jiném," zhodnotil Petr Tojnar, starosta Dobrušky.

Pokud by tak vše šlo bez problémů, mohlo by se na stavbě poldru začít pracovat v roce 2015. Hotovo by pak mělo být do konce roku 2016.