Předchozí
1 z 2
Další

Prezidentská volba před pěti lety neměla jasného favorita. Ještě pár týdnů před hlasováním se jím jevil Jan Fischer, který nakonec skončil až čtvrtý. Sociální sítě a vlna studentského nadšení do finále vynesly zdánlivě nepřijatelného předsedu TOP 09 Karla Schwarzenberga. Jinak řečeno, přízeň davů je vrtkavá a to, co se jeví jako předem daná věc, může přebít jedna nepromyšlená věta, zaváhání či zdravotní karambol.

V ČELE PELOTONU

Momentálně je v čele pelotonu Miloš Zeman, jemuž by podle prosincového průzkumu CVVM dalo hlas 32 procent lidí. Druhý je Jiří Drahoš s 21,5 procenta preferencí a na bronzovém stupínku skončil Michal Horáček s 10,5 procenta. Ostatní kandidáti by posbírali od čtyř do jednoho procenta, na chvostě se usadili Petr Hannig a Jiří Hynek. Z těchto dat se dá prostou logikou vyvodit, že pokud se do druhého kola dostanou Miloš Zeman a Jiří Drahoš, měl by zvítězit bývalý předseda Akademie věd ČR profesor Drahoš. Jenže takto jednoduše to nefunguje.

Lidé, kteří si například v prvním kole vyberou Mirka Topolánka, mohou v druhém klidně volit současného prezidenta. A spousta voličů Pavla Fischera či Marka Hilšera podruhé vůbec nemusí k urnám přijít, protože jim vyhovují právě a jen tyto dvě osobnosti.

Kdo se uchází o Hrad?

Pro Miloše Zemana hraje i aranžmá, jehož je autorem. V povolební situaci je to prezident, který obsazuje režisérskou židli. Právě on určuje, kdo bude sestavovat vládu a kdy si s ní půjde do sněmovny pro důvěru. Ne-existuje lepší tečka za „neexistující“ kampaní se stovkami billboardů a výjezdy do krajů než všemi sledovaný parlamentní projev. Miloš Zeman ho pronese 10. ledna a nepochybně ho sestaví tak, aby si lidé řekli, že tandem Babiš–Zeman by zemi spravoval ze všech nejlépe. A že jim v tom brání hloupí politici tradičních stran, kteří by na Hradě nejraději viděli někoho úplně jiného.

Navíc Miloš Zeman už ve vánočním poselství předvedl, že svoje řemeslo zvládá bravurně. Smířlivým a povzbuzujícím projevem nikoho nepopudil a soupeřům vyrazil zbraně z rukou.

PŘÍLIŠ MNOHO ALE

Jiří Drahoš pro změnu ztrácí body svou akademickou rozvážností, kdy téměř každá jeho odpověď na ožehavou otázku zní ano, ale, eventuálně ne, ale. To ocení možná studenti či teoretikové, ale tisíce voličů, kteří chtějí slyšet jednoznačné stanovisko, to může odradit.

Andrej Babiš, jehož obliba stále roste, před prvním kolem sdělí, komu odevzdá v prezidentské volbě hlas. Pokud vysloví Zemanovo jméno, může to současné hlavě státu dodat zásadní počet příznivců. Otázka je, co si pak Miloš Zeman s dominantním premiérem počne. Bude to totiž Babiš, nikoli prezident, kdo bude určovat obsah i formu české domácí a zahraniční politiky. O tom nebudiž pochyb.

A co ještě dalšího nás čeká v lednu? 

Začal platit nový stavební zákon


Stavitele čeká s novým rokem hned několik novinek. Velká očekávání panují kolem novely stavebního zákona, která začala platit 1. ledna. Nová pravidla mají zrychlit povolování staveb, na něž žehrají nejen developeři.

Novela spojuje územní a stavební řízení. Výsledkem bude vydání jednoho koordinovaného povolení. Český stavební řád byl zatím rozdělený na několik samostatných fází, proti každé z nich se dalo odvolat ve správním řízení a pak ji ještě napadnout u soudu. Pro získání územního rozhodnutí i stavebního povolení bylo dosud nutné získat sérii stanovisek. Do komplexu zřetězených rozhodnutí ještě mohl vstupovat proces EIA, tedy posouzení vlivu stavby na životní prostředí.

Nově by měl do společného územního a stavebního řízení spadat ve většině případů i proces EIA. „Závazné stanovisko EIA se nebude vydávat v samostatném postupu před řízením u stavebního úřadu, ale až v rámci řízení,“ vysvětlil Jan Pavouk ze společnosti Deloitte.

„Velkým přínosem je jasné vymezení účastníků řízení, hlavně spolků a občanských sdružení. Pokud nebude stav-ba předmětem posouzení vlivů na životní prostředí, pak nebude spolek účastníkem územního, stavebního ani společného řízení, a to bez jakýchkoliv pochybností a dohadů v průběhu povolovacích procesů,“ říká Renata Pintová–Králová z České společnosti pro stavební právo. Změnu pravidel uvítají i lidé, kteří chtějí stavět rodinný dům. U všech staveb bez ohledu na velikost zastavěné plochy totiž nově stačí územní rozhodnutí nebo územní souhlas a ohlášení.

Obavy naopak vyvolává u některých stavitelů povinnost, která nově platí pro výstavbu bytových domů o ploše nad 1500 metrů čtverečních. Ty budou muset na základě evropské směrnice o energetické náročnosti budov splňovat podmínku „téměř nulové spotřeby energie“.

Podle odborníků však v praxi výklad termínu EU tak striktní nebude. „Nyní nabízené bytové projekty už tyto požadavky většinou splňují,“ krotí obavy Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy, podporující energeticky úsporné stavění.

Důchody: pár stovek navíc

S lednem 2018 dochází i k pravidelné valorizaci důchodů – starobních, invalidních i pozůstalostních. Je automatická, nikde o ni žádat nemusíte. A o kolik si lidé polepší? Základní výměra, která je pro všechny penzisty stejná, se od prvního ledna zvýší o 150 korun.

Místo současných 2550 Kč tak bude všem důchodcům přiznáno 2700 Kč. Procentní výměra, která se odvíjí od doby pojištění a příjmů seniora, se pak nově zvýší o 3,5 procenta. Například senior, který pobíral důchod 8 tisíc, si tak díky valorizaci polepší o 341 korun měsíčně. V případě důchodu ve výši 12 tisíc poté půjde o navýšení o 481 korun. Důchodci, kteří měsíčně měli 16 tisíc korun, dostanou navíc 621 korun. 

Stesk po Senátu

Pár dní ve sněmovně stačilo miliardáři a nedobrovolnému poslanci Jiřímu Hlavatému (za ANO). O mandát senátora ho připravilo 4859 voličů. Vykroužkovali ho z konce kandidátky. Teď bude 5. a 6. ledna kandidovat v doplňovacích volbách na senátní křeslo, jež sám uvolnil. Platit by za ně měli voliči, kteří ho kroužkovali, říká.

Babišova vláda požádá o důvěru

Jednobarevná vláda Andreje Babiše (ANO) si 10. ledna půjde říct do sněmovny o důvěru. Její programové prohlášení je podle premiéra natolik pestré a vstřícné, že by mohlo mít v parlamentu příznivou odezvu. Přesto ho zatím všechny strany, kromě KSČM, natvrdo odmítly. Politikům totiž vadí hlavně způsob, jakým vláda vznikla, a také Babišovo možné trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo. Je tedy pravděpodobné, že napoprvé se premiér Babiš úspěchu nedočká. Pro druhý pokus si zřejmě půjde v únoru.

Senioři vydají méně peněz za léky

Děti a senioři budou platit méně za léky. Sníží se totiž roční limity doplatků, a to z původních 2,5 tisíce na tisíc korun. U lidí nad 70 let bude maximální limit doplatků dokonce jen 500 korun. Do limitů se ale počítají jen doplatky za nejlevnější varianty léků.

Rodiny s dětmi si polepší

Rodičovský příspěvek má nová pravidla. Přinese je novela zákona o státní sociální podpoře. Ocení je hlavně rodiče dvojčat a vícerčat, kteří dostanou víc peněz – místo současných 220 tisíc budou mít nárok na 330 tisíc korun. Polepší si i lidé s vyššími příjmy, kteří budou moct 220tisícový příspěvek vybrat rychleji (i za půl roku). Novinkou je zavedení týdenní placené otcovské dovolené. Polepší si i rodiče bez nároku na mateřskou (např. studentky).

Klasické recepty končí

Lidé už si vyzvednou své léky s mobilem či tabletem v ruce. Začíná platit novela zákona o léčivech, podle které už budou moci lékaři předepisovat recept jen elektronicky. Papírovou náhražku vystaví jen výjimečně – třeba když nepůjde elektřina nebo v terénu. Lékařům původně hrozila za porušení pravidel pokuta, ministr Adam Vojtěch (ANO) ale nakonec vyhlásil roční pardon – část lékařů se ještě nepřipojila k systému, čekají se i technické problémy. Kdo neovládá techniku, se ale bát nemusí, lékař může kód napsat či vytisknout.

Školkovné a minimální mzda vzrostou

S novým rokem roste i minimální mzda, a to poměrně zásadně: z dosavadních 11 000 na 12 200 korun. V důsledku toho se na stejnou částku zvyšuje také „školkovné“. U zaměstnanců je minimální mzda také základem, ze kterého se povinně odvádí pojistné na zdravotní pojištění ve výši 13,5 procenta (4,5 procenta zaměstnanec a devět procent zaměstnavatel), to je 1647 korun měsíčně. Stejnou částku budou muset od ledna 2018 odvádět i osoby bez zdanitelných příjmů, tedy ty, které nejsou zaměstnanci, osobami samostatně výdělečně činnými ani státními pojištěnci.