Kritická situace donutila společnost, která se sama snaží pomáhat, hledat pomoc jinde. Proto se rozhodla vyhlásit veřejnou sbírku, díky níž chtěla získat finance alespoň na vyvážení kontejnerů, kterých má po republice stovky. Zhruba za dva měsíce trvání sbírky se podařilo vybrat zhruba 550 tisíc korun.

„Určitě je to fantastická částka, ze které máme radost. Ani jsme v takovou podporu nedoufali. Jsou to náklady, které nám pokryjí jeden měsíc svozů,“ říká jednatel broumovské Diakonie Pavel Hendrichovský, a dodává, že sbírka průběžně pokračuje. „Z 90% se na sbírce podílela města a obce, v menší míře to byli jednotliví dárci a firmy,“ upřesnil Pavel Hendrichovský s tím, že žádost o pomoc stále trvá.

Měsíc bez peněz

„Ten propad ve financích po dobu nucené nečinnosti byl ohromný. Déle než měsíc jsme stáli a byli jsme absolutně bez příjmů. I když půl milionu korun nám vytrhl první velký trn z paty, tak bychom chtěli požádat i o další podporu. Měsíčně svážíme z celé republiky více než 450 tisíc kilogramů použitého šatstva a jenom na pohonné hmoty potřebujeme až 300 tisíc měsíčně,“ vypočítává jednatel Diakonie.

Za dobu nucené odstávky se v ohromném skladu nashromáždilo kolem 800 tun textilu, který řidiči sváželi z 850 sběrných míst po celé republice. Ruce polských pracovníků ale chyběly v třídírně.

Návrat k normálnu brzdí zavřené přechody

Teď se již situace vrací pomalu do normálu, ale kvůli zavřeným hraničním přechodům v Otovicích a Meziměstí ještě bude nějaký čas, než se počty polských pendlerů vrátí do původních čísel. „Vracejí se pozvolna. Ze 60 pracovníků ve výrobě jich nám ještě minulý týden chybělo přes 40, tento týden už se dostáváme až na 50 procent. Kdyby se podařilo otevřít příští týden hranicční přechody na Broumovsku, tak by se ta situace vrátila do normálu,“ přál by si Pavel Hendrichovský. Právě doprava do práce je v současnosti největší překážkou plnohodnotného provozu. Kupříkladu z polského Mirošova, odkud to mají na pracoviště v Broumově normálně kolem 15 kilometrů musí jezdit pracovníci přes 30 kilometrů vzdálený přechod v Náchodě-Bělovsi, což na tachometru činí více než sto kilometrů.

Jako náhradu místo chybějících polských pracovníků se Diakonie chtěla lovit v tuzemských vodách. Výzva se ale s velkou odezvou nesetkala. „Zájem nebyl skoro žádný, vzali jsme na práci jen tři lidi. Je to holt náročná práce a není ani nijak extra zaplacená,“ je si vědom Pavel Hendrichovský, že český pracovní trh je „rozmlsanější“ než ten u našich severních sousedů.

Jiří Řezník