Být zvoníkem je romantika s doteky historie, ale také pořádná řehole. Tato slova zaníceného zvoníka Františka Skopce jsem si v duchu opakoval, když jsem v sobotu večer stoupal po schodech hradecké Bílé věže ke třetímu největšímu zvonu v České republice - Augustinu. Trošku se mi třásla kolena, ale i ruce, které měly jen za pár okamžiků pomoci přivést zvon opět k životu a doteky jeho srdce o zvonovinové tělo připomenout významné výročí 17. listopadu.

Nebezpečná romantika

Trošku té vnitřní romantiky však vyprchalo v době, kdy jsem se „vyškrábal“ do čtvrtého patra věže a byl jsem upozorněn na to, že je sice krása zvon rozhoupat, avšak stačí pár nešťastných pohybů a buď vás zabije srdce zvonu, nebo se uškrtíte na provazu. „Na provaz si dávejte obzvláště pozor, má tendenci se vám ovinout kolem krku a potom Pánbůh s vámi,“ pobořil moji romantickou představu o rozhoupání osmitunového „kolosu“ František Skopec, jež mě zároveň dal do skupiny zvonického učně Jiřího Horáka.

„Ten provaz je opravdu nevyzpytatelný, nesmí se ti taky zamotat mezi nohy a pokud jej špatně uchopíš, budeš mít na rukou nepěkné spáleniny,“ pokračoval ve výčtu možných „kdyby“ Jiří Horák s dodatkem, že důležitý je také postoj, kdy nohy musí být ukotveny pevně k zemi a člověk se při zvonění nesmí pohupovat ani poskakovat.

Začínám mít obavy a s nimi pozoruji Františka Skopce, který pomalinku odpočítává dobu, kdy se dá zvon do pohybu. Začáteční tóny nechávám na zvonickému učni. Pak to přichází: „Tak střídáme,“ přehlušuje tóny zvonu Jiří Horák a vkládá mi provaz do rukou. Pevně se „kurtuji“ nohama k zemi, občas překážející lano nohou odkopávám - a pumpuji zvonem ujišťujíc se, že se mi „liána“ nezamotá kolem krku. Bimbání prakticky nevnímám.

V hlavě mám jen dvě myšlenky, neoběsit se a pozorně vnímat tiché pokyny Františka Skopce, který pod zvonem „tančí“ a rukou dává signály, jak moc má člověk tahat, či při rozpohybování osmitunového kolosu ubrat. Bolí mě břišní svaly, ale nevzdávám se. Po pěti minutách toho mám dost a vím, že zvonění je krásná řehole kombinující posilovnu a strach z oběšení. Ale zvládl jsem to, přežil jsem já i zvon. A ještě zvážím nabídku zkusit si to znovu.