Radek Novák má v rámci Regionálního muzea a galerie v Jičíně na starosti archeologický výzkum.
Nejprve v pár větách představte základní činnost archeologického oddělení Regionálního muzea a galerie v Jičíně. Čemu se věnujete?
Naším primárním úkolem je starat se o sbírky, čili archeologické nálezy z minulosti. Je o ně nutné pečovat. Musí se provádět inventarizace a kontroly. Je třeba, aby předměty nepodléhaly dezintegraci, korozi a podobně. Další důležitou aktivitou je organizovat archeologické záchranné průzkumy při stavební činnosti.

V současnosti se na Jičínsku zabýváte jakými lokalitami? Vypíchněte některou.
Největší koncentrace nálezů z loňského roku se jeví v Kopidlně, řekněme v jeho východním či jihovýchodním okraji. Loni jsme ve spolupráci s hradeckým muzeem prozkoumali plochu pod čističkou odpadních vod. Byly tam nalezeny významné památky, zejména hrob z pozdní doby kamenné, konkrétně z rané fáze kultury nálevkovitých pohárů. Tyto objevy jsou vzácné. Nedaleko této oblasti byla letos v únoru zjištěna další koncentrace nálezů, a to na místě nové kolonie rodinných domů. Město tam chce vybudovat komunikaci a sítě. My jsme Kopidlno samozřejmě varovali, že tam tyto nálezy patrně budou, neboť jsme tam už některé loni v září našli při stavbě jednoho z rodinných domků. Upozornili jsme tedy město, že při stavbě komunikace nastane tento problém a že dojde ke zpoždění stavby. Zástupci Kopidlna na toto slyšeli, a tak jsme se dohodli na zjišťovacím archeologickém průzkumu. Letos v únoru, kdy bylo pár hezkých dní, jsme v ose trasy komunikace vyhloubili sondu, v šířce úzké lžíce bagru, což je řekněme čtyřicet centimetrů. Ve výkopku jsme hledali archeologické nálezy. Ty nás ale moc nepřekvapily, ani by nás kvůli nim nenapadlo brzdit stavbu. Ale co je podstatnější, v geologickém podloží jsme našli výplně zahloubených objektů.

Co si pod tímto pojmem lze představit?
Není to v podstatě nic jiného než jáma, kterou naši předci vyhloubili a poté ji zasypali odpadem, nebo byla postupně zaplavována takzvanou kulturní vrstvou. V tom úzkém výkopu jsme zaregistrovali osm těchto objektů. Identifikovali jsme je a vytahali z nich nějaké nálezy. Zjistili jsme, že náleží kultuře laténské, tedy Keltům. Samozřejmě časem budeme vědět více. Udělali jsme si jednoduchou statistiku. A sice, víme, kolik jsme při sondáži odkryli metrů čtverečních a kolik jsme našli objektů. To už jsou data, které nám dají přehled o celkovém stavu.

Tedy když to trochu zbagatelizuji, dá se říct, že jste našli pozůstatky po prapůvodním osídlení Kopidlenska?
Je to složitější. Kopidlno náleží do oblasti s velmi úrodnými půdami. To bylo důležité zejména v zemědělském pravěku. Obživa obyvatel závisela především na obdělávání půdy, pěstování luštěnin nebo obilnin a chovu domestikovaných zvířat. Tyto úrodné oblasti byly samozřejmě velmi vyhledávané. Co si budeme vykládat, o Kopidlensko byl zájem, tudíž tam není o podobné archeologické situace nouze. Kelti tedy nebyli zdaleka první, kdo osídlil danou oblast. No, ale pozor, to není zdaleka všechno. Teď ještě maličko odbočíme. ČEZ u čističky odpadních vod buduje přípojky, a co čert nechtěl, máme tam další nálezy právě z doby těch opravdu prvních zemědělců. Jde o kulturu s vypíchanou keramikou, období neolitu, pět tisíc let před Kristem. Krom toho je na místě zastoupena mladší doba bronzová. Myslím, že bez nadsázky můžeme říct, že na Kopidlensku jsou zastoupeny všechny archeologické kultury, které v širším regionu známe. Není tam složité něco najít.

Co na tento fakt říká město jako investor?
Pro něj je to pochopitelně trochu nevýhoda. Znamená to komplikaci. Na druhou stranu jde o památky, jejichž množství je konečné. A když k dědictví budeme přistupovat šeredným způsobem, jednoho dne nebude a o našich předcích se už nedozvíme nic, proto se zkrátka musíme chovat rozumně.

Dobře. Jak přesně u zahloubených jam probíhá proces evidence a záchrany?
Je samozřejmé, že nález památek nesmí znamenat zastavení stavební činnosti. To bychom nikdy nic nevybudovali. Archeologie, ač se to mnohdy tvrdí, není proti stavebnictví. My se jen snažíme zachránit maximum informací, které nám nálezy mohou sdělit. To znamená, do muzea odneseme všechny movité památky. Ty nemovité zdokumentujeme, jak umíme. Či lépe řečeno, jak nám dovolí finanční situace. Umíme totiž ledacos, ale na mnohé nejsou peníze.

O jaké metody jde? Které jsou drahé?
Například 3D skenování. Nebo průseková fotogrammetrie. Což znamená, že se provede plošná nivelace reliéfu a dvěma fotoaparáty, které jsou pod určitými úhly, se sejme snímek. Pak z toho vznikne model terénu podobný tomu, jak ho známe ze 3D filmů. Jde o velmi věrnou dokumentaci památky. Jinak standardně, postaru, se to dělá tak, že nakreslíme půdorys dané památky a potom zdokumentujeme svislé řezy. Tím zaznamenáme charakter nalezenému objektu.    Ptal se: Jan Jireš