„Alkoholici k nám přicházejí ve stále horším stavu," říká psycholog léčebny

Co Čech, to pijan? Česká společnost je vůči alkoholu nadmíru vstřícná. Svou náklonností k alkoholickým nápojům se ostatně netají ani současná hlava státu. Všeobecná tolerance k pití může mít ale drastické následky, upozorňuje psycholog Léčebny návykových nemocí v Nechanicích Cyril Martinek.

Jsou Češi vůči alkoholu příliš tolerantní?
V Česku se z člověka stane alkoholik, až když projde léčebnou, do té doby to byl někdo, kdo to s pitím občas přehnal. Jsme velmi tolerantní společnost vůči alkoholu, ale i k marihuaně. Když má okolí tendenci problém bagatelizovat, je jednodušší do závislosti upadnout. Dokud se problém ostatních nedotýká osobně, je tendence pití omlouvat. Když to zlehčím - něco jiného je, když se opilec na nádraží opírá o kandelábr a psovi říká slečno, ale když se toho sloupu pustí, sedne si vedle mě v autobuse a začne být dotěrný, sranda přestává.

Jaké dopady ona přílišná shovívavost má?
Lidé k nám přicházejí čím dál poškozenější, možná je to právě tím, že je společnost tak tolerantní. Lidé mají v posledních letech horší tělesná poškození, jsou i v horším psychickém stavu a hlubší závislosti. Také je častější, že už nemají kde bydlet, mají za sebou pokusy o sebevraždu, trestné činy a tak dále. Nevím, jestli je to specifikum kraje, srovnávací studie asi neexistují. Je to poznatek za dvacet let, co už v léčebně pracuji. Přál bych si, aby lidé dokázali přijít zavčasu a byla větší šance, že se ze závislosti dostanou. Když zdravotní a sociální důsledky ještě nejsou tak velké, lépe se zvedá ze dna, než když už člověk nemá práci, bydlí na ubytovně, nebo ho rodina jen trpí.

Historické maximum. To je výsledek statistiky za loňský rok

Kdy by si člověk měl říct, že má s alkoholem problém?
Jasným signálem je, že začíná být alergický na téma alkoholu. Další známkou je, když změní styl pití. Málokdy si ale lidé sami uvědomí, že mají problém. K nám jsou alkoholici spíš dobrovolně „dokopaní“. Okolnostmi, příbuznými, někdy i právníkem. Úkolem léčby je, aby co nejdříve poznali, že to je jejich problém a léčí se kvůli sobě a ne pro ostatní.

Budou mít pacienti možnost jít volit prezidenta?
Ano, pacient samozřejmě má právo volit. To, že je hospitalizovaný, ho nezbavuje voličského práva. Stabilizovaní pacienti, co mají nárok na propustku, mohou jít volit sami. Stačí uvést důvod a časové rozmezí. Ostatní musí doprovodit někdo z rodiny. Odjedou, odvolí a zase se vrátí. Teoreticky by si mohli vyřídit i volební průkazy, ale to by museli cestovat dvakrát, vzít si propustku je tedy jednodušší.

Stává se, že se pacient z propustky nevrátí?
Výjimečně. Při prvním kole prezidentských voleb se nám to nestalo. Spíš se může stát, že se vrátí a přizná se, že pil. Máme určité postupy, jak s ním pracovat, do jakého programu ho zařadit. Pokud se nepřizná a vyjde mu v testu, že pil, nedá se mluvit o spolupráci, nezbude než ho propustit z léčby a po nějaké době má možnost se přihlásit znovu.

Zeman honí míč, Drahoš „truhlaří“