„Musíme reagovat na hospodářský a demografický vývoj broumovského regionu, ale určitě zde nechceme žádné velké průmyslové zóny. Velkou příležitostí je další rozvoj cestovního ruchu, který se ale dosud koncentruje především v Adršpašsko-teplických skalách, což s sebou přináší četné negativní jevy,“ říká krajský radní Pavel Hečko.

Do zbytku Broumovska tolik lidí neproudí

Hlavním stimulem pro vypracování studie jsou návaly turistů, s nimiž se musí občas vypořádat zejména Adršpašsko-teplické skály. „Zatímco skály navštíví ročně téměř 400 tisíc návštěvníků, tak ze zbytku unikátního Broumovska už turisté tolik netěží,“ říká spoluautorka studie Veronika Šindlerová, a svá slova potvrzuje čísly o ročních odhadech návštěvníků: Broumovské stěny 40 tisíc, stejně tak stolová hora Ostaš a o něco více broumovský klášter. A počty návštěvníků podle zřejmých ukazatelů dále porostou. „Společnost je na tom ekonomicky dobře a má stále více času i na nevýdělečné aktivity,“ podotkla Veronika Šindelářová.

Studie nazvaná Příběh Broumovska přináší celkový pohled na území, které má hotspot (místo, které je turisty přehříváno) v oblasti Adršpašsko-teplických skal a odtud by měl následovat rozptyl do dalších míst Broumovska. „Studie nám dává zcela nový, a především koncepční pohled na problematiku dalšího rozvoje Broumovska," dodává starosta Meziměstí Pavel Hečko.

Obcím na nová parkoviště chybí pozemky

Jako zásadní problém vidí autoři konceptu v možnosti přijet automobilem až do lůna skal. A právě toto zvykové právo chtějí odbourat. Pilířem návrhu je proto vytěsnění individuální automobilové dopravy z bezprostřední blízkosti skal na kaskádový systém parkovišť, který má být navázaný na veřejnou dopravu i síť cyklostezek. Realita ale asi tak snadná nebude a na předloženou vizi se střízlivým pohledem dívají starostové Adršpachu a Teplic nad Metují. „Nemáme v současné době v Horním Adršpachu pozemky, kde by bylo možné realizovat parkoviště, ani vyčleněné peníze. Dost dobře si nedokážu představit turistu, jak jede od Teplic nad Metují směrem do Horního Adršpachu, okolo Adršpašských skal a potom pojede nějakou veřejnou dopravou zpět. Myslím si, že to je hudba budoucnosti,“ dívá se na studii starostka Adršpachu Dana Cahová, kterou mrzí, že jsou obci za příklad neustále předkládány určité destinace, které nelze vůbec přirovnávat k Adršpachu.

Pilířem návrhu je vytěsnění individuální automobilové dopravy z bezprostřední blízkosti skal na kaskádový systém parkovišť, který má být navázaný na veřejnou dopravu i síť cyklostezek.

Podle teplického starosty Josefa Bitnara zpracovatelé studie sice přesně popsali stávající stav a největší problémy oblasti, ale realizace samotného nápadu bude složitá. „Podmínkou jsou parkovací plochy s napojením na ČD. Takové bohužel v majetku města nejsou, muselo by dojít k odkupu od soukromých majitelů. Ke konkrétním plochám bude samozřejmě nezbytné vyjádření Správy CHKO,“ říká teplický starosta Josef Bitnar, a dodává, že silnice z Teplic nad Metují přes Adršpach do Trutnova slouží pro běžnou dopravu a nelze ji uzavřít pro veškerý provoz. „Ze zkušeností víme, že každý návštěvník chce dojet až pod skálu. Nevím tedy, jak přimět řidiče, aby své vozidlo odstavili na záchytném parkovišti a dál pokračovali vlakem. Bude to dlouhodobý proces výchovy… Vždycky se najdou tací, kteří dojedou až do Adršpachu a tam se pokusí zaparkovat kdekoli - i mimo parkoviště,“ obává se.

Rozvoj turistické infrastruktury má být maximálně ohleduplný ke krajině a využívat především potenciálu čtyř měst v regionu, tedy Broumova, Police nad Metují, Teplic nad Metují a Meziměstí.

K územní studii, která se věnuje i dalším segmentům, je možné podávat připomínky do 9. prosince na odbor územního plánování a stavebního řádu krajského úřadu. Finální verze má být hotová do konce února 2020.

Jiří Řezník