Letošní XIV. ročník festivalu Šlitrovo jaro byl ve znamení velké účasti, výjimečné výstavy a skvělé muziky.
„Je to především hojná účast návštěvníků, jejichž počet letos převýšil všechna očekávání. A pak je to výstava kreseb Jiřího Šlitra. Jedinečnost vystavených osmdesáti aktů je nejen v tom, že doposud nebyly vystaveny, ale i vlastní kvalitou. U této příležitosti bych rád upozornil na příští rok, kdy plánujeme v Galerii Orlických hor uspořádat výstavu, která by zahrnovala kompletní představu o výtvarném díle Jiřího Šlitra,“ dodal Jan Tydlitát.
Ale Šlitrovo jaro je nejen o výtvarném umění. Jeho další uměleckou disciplínou je divadlo. Letos se konalo ve znamení návratu do padesátých a šedesátých let – do doby vzniku rock and rollu. V pátečním programu se Semafor do dob svého vzniku vrátil představením právě z doby, kdy tento druh hudby na jeho jevišti začínal. Jeho bohatýrskou éru mohla navodit i přítomnost Viktora Sodomy, jehož otec byl jedním z těch, kteří „západní“ muziku do Čech přivedli.
Filmoví fanoušci si na letošním festivalu také přišli na své. Především v nesmírně zajímavém dokumetu o cestě našich nejznámějších cestovatelů Hanzelky a Zikmunda po Africe, který ocenili všichni účastníci. „Opět návrat do šedesátých let. To je téma, kterému se letošní ročník hodně věnuje,“ komentoval uvedení filmu Jan Tydlitát.
Z oněch dob nevybočil ani filmový sestřih písniček Pilarové a Matušky v neděli dopoledne a nakonec ani swingový sobotní maraton. Výkony hudebníků hodnotili účastníci krátce: „Skvělé“.
