„Historii nevnímám pouze jako přehled dat a významných událostí,“ říká ke své knize autor. „Příběhy mnohdy téměř zapomenutých lidí, které se objevují ve starých kronikách a dalších dokumentech, pomáhají vytvářet obraz života našich předků. Tyto příběhy jsem se snažil převyprávět a zasadit do dobového kontextu, zároveň je prokládám původními citacemi, snad se mi tak podařilo vystihnout atmosféru nejen příběhu, ale také doby, do které je zasazen,“ popsal Mach příběhy, které vycházely v minulosti nejprve v Rychnovském deníku.
Knihu, kterou vydal OFTIS Ústí nad Orlicí, doprovodila ilustracemi výtvarnice Jarmila Haldová, jejíž obrázky nezapírají inspiraci lidovou tvorbou, ponechávají si její kouzlo a poezii. „Kdyby Jarmila ilustrovala telefonní seznam, museli by vytisknout další, jak by šel na odbyt,“ oceňuje její práci Jiří Mach. Oficiální a neosobní přístup se naštěstí nekonal. Hlavní slovo měl vřelý vztah Jiřího Macha k historii a k lidem, kteří ji vytvářeli, s pohledem do historie byl spjat i samotný křest.
Roku 1320 bylo dobrušským měšťanům potvrzeno právo várečné, starosta Petr Tojnar pokřtil Příběhy ze starých listin dobrušským Rampušákem, pro knihu o historii určitě dobrá volba. Originální tečku za celým večerem udělal sám autor, chleby se sádlem a škvarky vlastnoručně nakrájenými a vyškvařenými byly nečekaným překvapením.

(da)