Na dnešní den připadá Popeleční středa, tedy den, kdy začíná čtyřicetidenní období půstu. Do něj se nezapočítávají neděle, takže do Velikonoc zbývá ještě 46 dní. Půst by měl být obdobím především pro duchovní přípravu na Velikonoce a vlastní očištění.

V minulosti to byl čas, kdy se nepořádaly žádné zábavy, plesy ani svatby. Křesťané se zříkali požitků nebo nadměrně bohatých pokrmů. Na přísný půst byly vyhrazeny pouze dva dny, Popeleční středa a Velký pátek.

V těchto dnech by se nemělo konzumovat maso a člověk by se měl najíst pouze jednou za celý den, což se ovšem nevztahuje na nemocné lidi nebo malé děti. Dnes už si ale svůj obvyklý jídelníček odepře jen málokdo.

Hladoví už málokdo

„Když se přidáte, tak budeme dva,“ řekl se smíchem a nadsázkou Ivan Havlíček, farář z Týniště nad Orlicí. To asi charakterizuje situaci v rychnovském okrese, kde se málokteré zvyky striktně dodržují. Na jiných místech je ale taková tradice silnější.

Období půstu ve své podstatě vychází z velice starého základu. Připomíná putování Židů po poušti a také čtyřicetidenní přípravu katechumenů ke křtu. Během toho času bývají slouženy i některé speciální obřady. Pro ostatní věřící to však žádné zvláštní činnosti neobnáší.

Pro veřejnost je podstatně atraktivnější doba, která půstu předchází a která by správně měla do dnešního dne skončit. Je totiž plná lidových veselic zvaných masopust.

Obnovili tradici

Jejich tradice se v posledních letech dočkala obrození a průvody veselých masek tak byly k vidění i na mnoha místech Rychnovska. Masopusty se konaly například v Orlickém Záhoří, Rokytnici v Orlických horách, Voděradech nebo Bačetíně. A navzdory starým pravidlům se ještě uskuteční třeba v Přepychách.

Pro život našich předků bylo toto období docela významné. „V tomto čase už si lidé připravovali zásoby na Velikonoce. Šlo také o to se před obdobím půstu vyřádit,“ vysvětlil Ivan Havlíček. Dnes je podstatou masopustu sousedské setkání a netradiční zábava. I tak se tyto akce těší velkému zájmu účinkujících i přihlížejících.