„V sobotu ráno odjíždíme. Zabalit nástroje a všechny věci nebylo snadné. Měli jsme toho hrozně moc. V pátek jsme měli ještě poslední zkoušku, takže jsme museli všechno sbalit na poslední chvíli," vysvětlila zakladatelka orchestru Jana Formanová.
Jsou připraveni
„Cvičili jsme pořád. Měli jsme pravidelné zkoušky v pátek, navíc i každou sobotu a neděli. Jsme připraveni," dodala. Podle ní celá skupina před odjezdem nebyla vůbec nervózní. Všichni se těšili. Jediné, z čeho měli trochu obavy, že kolem Boloni, kde budou mít rovněž jeden ze svých čtyř koncertů, které na své týdenní pouti odehrají, se klepe země.
„Ještě ve čtvrtek ráno bylo v Boloni zemětřesení, tak z toho jsme trochu nervózní. Jinak z ničeho strach nemáme. Hrozně se těšíme," řekla Jana Formanová.
Přímo hlavě církve orchestr zahraje ve středu dopoledne. Konkrétní písně, které zazní v asi hodinovém programu, ještě nejsou vybrané, uvidí až na místě, jaké zvolí. „Necháme to až na poslední chvíli, jak pan ředitel zavelí, tak to bude," usmívala se Jana Formanová, podle které se na cestu podařily vybrat peníze od sponzorů. A nejen ty, dostali i věcné dary, jako salám, pivo nebo limonádu.
Do Itálie se dopraví autobusem, jímž se poveze dvaadvacet členů orchestru, jedenáct rodičů, tlumočnice, kameraman a dva řidiči.
První koncert muzikanty čeká v Udine. Cestou do Říma se výprava staví v Benátkách, protože ty si děti přály navštívit. Nejprve ve se však musí zastavit ve Vatikánu, aby se domluvili na podrobnostech koncertu pro papeže.
Další den je čeká koncert v Římě a na konec i v Boloni, ze které pak v pátek v noci pojedou přímo domů. Do Čech se tak vrátí v sobotu dopoledne.
„Poslední koncert máme v Boloni. Po něm pak ale raději pojedeme domů, než abychom měli strach, že se někomu něco stane," řekla Jana Formanová.
Orchestr si získal oblibu u široké veřejnosti. Se svým repertoárem vystupuje na koncertech základních uměleckých škol, dalších místech v kraji, doprovází sólisty a již dvakrát zahajoval rychnovské Poláčkovo léto pod vedením dirigenta a ředitele rychnovské „zušky" Pavla Kováříčka.