S opravami pomáhají občanská sdružení i soukromí vlastníci. Přesto některé památky dál chátrají.

Mrtvé kostely

„Problémových staveb máme v Orlických horách víc. Říkáme jim mrtvé kostely, často stojí v obcích, které už úplně celé zanikly. Takovým případem je například kostel v Kačerově,“ uvedl stavební technik Královéhradecké diecéze Lubomír Samko. Kromě Kačerova nutně potřebuje opravu i kostel v Bartošovicích, Lukavici u Rychnova nebo Pěčíně a mnohé další.

„Kostel v Pěčíně je jednou z nejproblémovějších staveb. „V současnosti máme půl věže pod plachtou a snažíme se sehnat peníze na celkovou rekonstrukci věže,“ vysvětloval Samko. Na opravu střechy pěčínského kostela se uvolnily peníze z havarijního střešního fondu ministerstva kultury, částka však na rekonstrukci v rozsahu, ve kterém je potřeba, nestačí. Proto mimo jiné probíhají jednání o dotaci se zástupci Královéhradeckého kraje.

Pomáhá sdružení

Opravu by potřeboval i kostel ve Vrchní Orlici. Ten nemá daleko k havarijnímu stavu. Lepší osud snad čeká kostel v Bělé u Liberka. Tam se formuje občanské sdružení, které má v plánu zajistit opravy. Úspěchy slaví také Občanské sdružení Neratov, které se už více než šest let angažuje v rekonstrukci neratovského kostela Panny Marie Nanebevzaté.

„Naše sdružení funguje už šestnáct let. Intenzivní opravy probíhají od roku 2002, kdy jsme byli zařazeni do programu Záchrany architektonického dědictví ministerstva kultury,“ uvedl člen OS Neratov Ludvík Klimeš. Kromě dotací ministerstva využívá sdružení i fondů Evropské unie nebo Královéhradeckého kraje.

„Když jsme s opravami začínali, byla to rozvalina, trosky. Z kostela zbývaly jen obvodové zdi, uvnitř byly tři metry suti,“ popisoval Klimeš. Dnes má kostel za sebou generální opravu, skleněné zastřešení i opravu interiérů. V současnosti se opravuje průčelí, uvažuje se i o přesunu rokokového schodiště, které se nachází u zámečku Skalka u Dobrušky, na jeho původní místo před kostelem v Neratově.

Opravy zámku

Štěstí měl i zámek v Potštejně. Ten koupili manželé Nováčkovi v roce 2003 a od té doby ho rekonstruují. Od roku 2006 je zámek přístupný veřejnosti. Díky péči majitelů funguje část prvního patra jako historická expozice.

„Do budoucna se uvažuje i o generální opravě přilehlého parku, který je ve špatném stavu,“ uvedla kastelánka zámku Jana Myšáková. Zámek byl nejvíce poškozen v padesátých letech, kdy se v něm začalo provozovat školicí středisko Revolučního odborového hnutí (ROH).

------------------------------------------------------------------

Vláda letos vyčlenila ze státního rozpočtu téměř 860 milionů korun na obnovu a údržbu českých památek. Oproti minulým letem to znamená nárůst o dvě stě šedesát milionů. Pořád to ale není dost. „Přestože došlo k určitému nárůstu finančních prostředků pro památkové programy, ideální by byla částka zhruba třikrát vyšší,“ řekl Deníku mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar.

LUCIE KUDLÁČKOVÁ