Změny na sebe nechaly čekat pěknou řádku let, ale stály zato. Dům se stal tak trochu kulturním stánkem, byla zde totiž umístěna hudební škola a knihovna.
Podle kroniky schválili zastupitelé zřízení městské hudební školy v září 1940.

Vyučovat se začalo v měšťanské škole, vedením byl pověřen J. V. Kratochvíl a učitelský sbor tvořily krom něho dvě učitelky.

Válka jim však nepřála – podle pamětníků musela být městská hudební škola zrušena. Přesto se výuka udržela, což potvrzuje i zápis v kronice (r. 1941), jímž se zároveň dostáváme k čp. 10: „V uznání mravních závazků k osobě bývalého ředitele Městské hudební školy J. V. Kratochvíla pronajalo zastupitelstvo jeho soukromé hudební škole I. poschodí v obec. domě na Trčkově náměstí."
Že byl jako obecní označován právě dům čp. 10, potvrzují pamětníci. Hudební škola zde už zůstala a rychle se rozrůstala.
S knihovnou je to jiné. Byla tu asi krátce, protože lidé, kteří ji pamatují, by se dali spočítat na prstech jedné ruky.

Její existenci však potvrdil dokument na MěÚ. Je důkazem toho, že daň činžovní (sama o sobě spíš nepříjemná) může být užitečná.
Vyměření daně činžovní z roku 1944 jmenuje v patře budovy hudební školu J. V. Kratochvíla, v přízemí uvádí městskou knihovnu a obuvníka Václava Trnovského. Knihovna se odsud přestěhovala pravděpodobně po roce 1948, v tu dobu  skončil asi i obuvník. Padesátá léta dům jmenují už pouze jako hudební školu. Dnes zde sídlí základní umělecká škola.
My se s domem čp. 10 rozloučíme dvěma vzpomínkami pamětníků. První je na Karla Kafku, jenž byl podle kroniky knihovníkem do roku 1946.

Tento pán, listonoš ve výslužbě, byl člověkem velmi sečtělým a měl radost z každého, kdo s ním lásku ke knihám sdílel.

Čtenáři ho však nemohli takříkajíc opít rohlíkem. Když totiž knihy vraceli, pan Kafka si je zkoušel, zda je opravdu přečetli.
Další vzpomínky se týkají prvního ředitele hudební školy, Josefa Václava Kratochvíla. Elegantní a charismatický muž byl hlavní postavou tehdejšího kulturního života v Opočně a jeho zásluhou vznikla tradice hudebních sobot.

O první z nich píše kronika v roce 1942: „Byla pořádána první opočenská sobota, která po vzoru větších měst má být z řady hudebních podniků, které mají z Opočna učinit ohnisko kultu hudby na našem kraji." Soboty byly tři čtyři do roka a účinkovali na nich hudebníci zvučných jmen.

A kdybyste se zeptali pana Ivo Kašpara, předsedy Opočenské besedy, kde je začátek dnešního cyklu Opočno hudební, odpověděl by vám bez váhání: „V hudebních sobotách J. V. Kratochvíla!"

Dana Marková