Těžkou roli budou mít dnes večer divadelnící z Červeného Kostelce. Dostalo se jim cti a stanou se těmi, kteří zahájí druhý ročník obnovené tradice přehlídky souborů amatérského divadla nazvané Šubertova Dobruška. Ale zajisté to pro ně nebude nijak těžký oříšek.

Soubor Na tahu má za sebou mnoho podobných zkušeností. Ostatně už jen původ z Červeného Kostelce, který je jednou z kolébek amatérského divadla ve východních Čechách, dává tušit skvělou podívanou. Kdo se ale před diváky představí?

Na jevišti se střídají generace

Rozhodně nečekejte, že poznáte celý soubor. To by se jeviště ve Společenském centru Kina 70 muselo o něco zvětšit a večer protáhnout až do brzkých ranních hodin. Divatelníků je v ochotnickém spolku Na tahu 86 a to ve věku od 17 do 90 let. „Ne všichni jsou po celou dobu aktivní. Záleží na divadelní hře a počtu hrajících osob, ale když je potřeba pomoci při jiných věcech jako například příprava občerstvení na přehlídku, jsou všichni ochotni přiložit ruku k dílu,“ říká jeden z herců i režisérů v jedné osobě Vlastimil Klepáček.

A právě on je tím, kdo se dnes večer postará o skvělou podívanou na jevišti. Hru pod názvem Dítě, pes a starý herec na jeviště nepatří aneb Cyrano sám napsal a k tomu ještě zrežíroval. Pozorný divák ho objeví také v jedné z rolí. „Původně jsem tam hrát ani nechtěl,“ směje se Vlastimil Klepáček. Příběh dvou stárnoucích kamarádů, kteří se stále hašteří, ale zároveň bez sebe nemohou být, si nenechte rozhodně ujít.

To však není jediná hra, kterou by měl soubor ve svém repertoáru. A ještě aby. Jeho tradice sahá až do roku 1809, kdy si kostelečtí divadelníci zbudovali v hostinci pana Hůlka (dnes hotel Černý kůň) svoje jeviště. Hrálo se nepravidelně až do roku 1831. Požár v tomto roce, při kterém vyhořelo takřka celé město, zavinil, že práce divadelníků ustala až do roku 1835.

Dlouhá historie s mnohými výročími

Novodobou historii začali ochotníci psát po roce 1945. Od té doby bylo nacvičeno 133 her, na domácí scéně sehráno 220 představení, 190 zájezdů. V roce 2005 si soubor připomenul hned dvě významná výročí. Divadelní budova, kterou si soubor postavil, oslavila 80. výročí od otevření a soubor dokonce 140 let od založení spolku Divadelních ochotníků.

V současné době hraje soubor pět her, přičemž návštěvníci Šubertovy Dobrušky budou mít možnost dvě shlédnout. První představení začíná již dnes večer od 19.30 hodin ve Společenském centru Kině 70.

Kdo se v kostýmech představí

Osoby a obsazení:

Přemysl Krasoň ochotník: Pavel Labík

Lumír Kostelecký ochotník: Jan Brož

Karel Popelka ochotník: Vlastimil Klepáček

Tereza Herodesová vrchní sestra: Olga Maršíková

Majka Milerová sestra: Markéta Tomková

Primář: Petr Misík

Režie: LaBrKle (Labík, Brož, Klepáček)

Scénář: Vlastimil Klepáček

Kostýmy: Marcela Labíková

Text sleduje: Naďa Eflerová

Největší zážitek…

…podle režiséra Vlastimila Klepáčka

„Podařilo se nám zahrát si jedno představení také v pražském Činoherním klubu. Byl to úžasný pocit sedět v šatně, kde na cedulkách vidíte ta slavná jména. Myslím si, že každý ochotnický herec by měl mít možnost toto zažít. Úžasně to dokáže zvednout sebevědomí“.

Základní pravidlo přežití: IN VINO VERITAS

Jak to vidí autor a režisér

Vlastimil Klepáček

* 8. 7. 1953, Rtyně v Podkrkonoší

Hru Dítě, pes a starý herec na jeviště nepatří aneb Cyrano jsem napsal podle svých dvou kamarádu, herců. Znám je už spoustu let. Neustále se spolu o něčem dohadují, ale na druhou stranu bez sebe nemohou být. Tak jsem se jednoho dne rozhodl a napsal jim přímo na tělo hru inspirovanou jimi samotnými.

Příběh vypráví o těchto dvou sepjatých duších. Oba si chtějí splnit svůj životní sen a zahrát si Cyrana. Mají však ještě třetího kamaráda a ten zrovna leží nemocný ve špitálu. Přicházejí tak za ním a roli mu nabídnou, přesto, že by si ji chtěl zahrát jeden z nich… A zápletka je na světe. Je to bohapustá komedie, ale já se domnívám, že právě proto my ochotníci hrajeme divadlo. Vážných věcí je v běžném životě mnoho a divadlo tak dává prostor, kam může člověk uniknout a pobavit se.

To, že je to skutečně psané na tělo nám potvrdili diváci doma v Červeném Kostelci, kde měla hra premiéru vloni v únoru. Lidé chodili za těmi dvěmi, pro něž to bylo napsané, mimochodem oběma je 70 let, a říkali jim, že přesně takhle je znají v běžném životě.

A jestli je šlo oba režírovat? To snad ani není možné, takže režii jsme měli společnou.