Nejoblíbenější maskou amerických holčiček bude o letošním Halloweenu princezna, zatímco kluci nejčastěji půjdou za Spidermana. Dámy se podle průzkumu společnosti BIGresearch převléknou především za čarodějnice a pánové za piráty nebo upíry. Letošní novinkou v žebříčku oblíbenosti dívčích kostýmů se stala podoba dětské televizní hvězdy Hannah Montany, která v halloweenské popularitě předčila i čarodějnického studenta Harryho Pottera.

Vzít si o středečním svátku strašidel Halloween na sebe převlek si nenechá ujít snad žádné americké dítě ani téměř třetina dospělých Američanů, zjistil průzkum.

Nemusejí jít jen za tradiční příšery ze záhrobí či za hororové postavy. Mezi dospělými jsou oblíbené i frivolní masky ďáblic nebo koček, princeznovské róby, kostýmy hrdinů filmových Hvězdných válek i takřka věrné podoby lékaře a sestřičky, žertovné kreace na sportovní téma či ironický převlek za americké turisty, který byl jedním z nejprodávanějších kostýmů o minulých svátcích.

Vlastní tvorbě se meze nekladou. Zejména studenti si vybírají nejrůznější strašidla moderní doby, a tak v halloweenských průvodech bývají vidět i pochodující hamburgery, televizní přístroje nebo prostřené stoly.

"Mnoho zákazníků si vybírá kostýmy podle vlastního stylu a osobnosti, zatímco ostatní se drží tradičních postav, jako jsou čarodějnice nebo duchové," komentoval výsledky průzkumu Phil Rist z BIGresearch. "Ať tak či onak, pochlubit se kostýmem před přáteli či rodinou je tradice, která nikdy nezestárne," dodal.

O halloweenském večeru se v převlecích objeví i domácí zvířectvo. Podle BIGresearch plánuje 11 procent lidí, kteří vyjdou do ulic, tedy členové 7,4 milionu amerických domácností, obléknout do masek i psy, kočky, králíky a další domácí tvory. Nejčastěji jim přidělí podobou ďábla, dýně, čarodějnice, princezny a andílka.

AFP: O Halloweenu hrozí dětem mnohá nebezpečí

Zatímco se miliony malých Američanů, převlečených za upíry nebo čarodějnice, chystají ve středu vzít útokem ulice v honbě za pamlsky, jejich rodiče jsou stále důrazněji varováni před nebezpečím, které v sobě mohou oslavy Halloweenu skrývat, napsala agentura AFP.

V předvečer Všech svatých budou děti a dospívající mládež klepat na dveře sousedů a odříkávat magickou formuli "Trick or treat, give me something, good to eat!" ("Dej mi dárek nebo cetku, dej mi něco príma k snědku").

Avšak historky o kostýmech, které vzplanuly od tykví, jež v tento den slouží jako svícny, o bonbonech otrávených zlomyslnými sousedy nebo o skleničkách malovaných olovnatou barvou působí na rodiče tak, že jim vstávají vlasy hrůzou na hlavě.

Americká Komise pro bezpečnost spotřebních výrobků (CPSC), která má už delší dobu plno práce kolem stahování nebezpečných hraček vyrobených v Číně, nedávno oznámila, že desetitisíce plastických pohárků Frankenstein, bonboniéry ve tvaru lebky nebo kyblíčky zdobené čarodějnicemi obsahují příliš olova.

CPSC ovšem především trvá na tom, že nejnebezpečnější jsou kostýmy, zvláště doma vyráběné, protože rodiče jen zřídka napadne, že by se měly ušít z ohnivzdorné látky.

Loni CPSC kvůli tomuto riziku stáhla 120.000 nebezpečných kostýmů. Letos k žádnému takovému kroku nepřistoupila, ačkoli testy jednoho sdružení spotřebitelů, které vysílala televize, ukázaly, jak velmi prodávaný pirátský kostým během několika minut zcela shořel.

Pro bezpečnostní službu na silnicích je halloweenský večer obzvláště hrůzyplný, protože v té největší dopravní špičce, za setmění, běhají hordy rozjařených dětí od domu k domu, ale svátek si nenechávají ujít ani dospělí a pořádají často bujaré večírky.

"Otevřený oheň znamená polibek smrti", když hosté na sobě mají hořlavé kostýmy a když je vlivem alkoholu jejich pohyb nejistý, vysvětluje James Jeng, zástupce ředitele oddělení těžkých popálenin na jedné z předních washingtonských klinik.

Tradičně však vzbuzují nejvíce hrůzy zvěsti o nebezpečí, které hrozí dětem, když si vezmou bonbony od neznámého člověka. Vypráví se, že některé byly otráveny…

Profesor sociologie na Delawarské univerzitě Joel Best soudí, že tyto zvěsti jsou nepodložené: "Pátral jsem v novinách zpětně až do roku 1958, ale nenašel jsem žádnou zmínku o nějakém dítěti, které zemřelo nebo těžce onemocnělo z nějaké otrávené cukrovinky."

Tyto zvěsti je objevily za druhé světové války a s dobou se měnily. V 60. letech si rodiče představovali, že hippies dávají dětem jointy, v 70. letech se zase šířil velký strach ze žiletek v jablcích.

Tento strach je stále živý, a proto také rostoucí počet amerických států nařizuje lidem vedeným na seznamech sexuálních delikventů, které jsou na svobodě po odpykání trestu za napadení dospělého či dítěte, aby zůstávali doma a nevycházeli.

Ve většině případů nesmějí vyjít ven, převlékat se, zdobit svůj dům, nesmějí otevírat, když někdo zvoní, dokonce nesmějí ani doprovázet vlastní děti. V Georgii na jihovýchodě musejí dokonce někteří strávit halloweenový večer na policejní stanici.

Halloween ovládne Ameriku, ve Francii je ale na ústupu

Snad nikde na světě není Halloween, svátek duchů, upírů, čarodějnic a nejrůznějších příšer ze záhrobí tak populární jako ve Spojených státech. Rozpustilým oslavám spojeným s poněkud morbidními maskovanými radovánkami, které byly původně vzpomínkou na zemřelé, každoročně propadá šest z deseti Američanů.

Jako ostatní svátky vzešlé z křesťanské tradice patří i Halloween hlavně dětem, které se v poslední říjnový podvečer vypravují na koledu po sousedech. Dospělí se pak scházejí na bujarých večírcích či při pouličních průvodech masek.

K americkému Halloweenu patří neodmyslitelně výzdoba, která rodinné domky mění v hrůzostrašná stavení. Na zápražích, plotech a v oknech jsou už dlouho před samotným svátkem vidět nejen tradiční vydlabané dýně, ale i strašidelné hrady, oběšenci, umrlci a kostlivci, vampíři a netopýři. Atmosféru dokreslují umělé pavučiny, mihotavá světélka i hrůzné zvuky.

Ve speciálních obchodech s tímto zbožím jdou před Halloweenem na dračku také kostýmy, paruky, falešné vousy, umělé bradavice, upíří zuby, líčidla nebo nepravá krev. Kdo chce úplně změnit identitu, koupí si latexové masky na celou hlavu, které věrně představují děsivé bytosti. Letos prý ale bodují i podoby skutečných politiků, jako například viceprezidenta Richarda Cheneyho nebo prezidentské kandidátky Hillary Clintonové.

V Německu se na přelomu října a listopadu už několik let odehrává svár mezi církevními obyčeji a pohanskými zvyklostmi. Na první dva listopadové dny připadají svátek Všech svatých a Památka zesnulých, kdy Němci vzpomínají na zesnulé a zdobí jejich hroby. Strašidelnou předehru jim však na sklonku října obstarávají reje démonů a čarodějnic, zkomercializovaných postaviček oslav Halloweenu, které k nevoli církví z povědomí lidí vytlačují tradiční církevní svátky a karnevaly.

Poslední říjnový den se hlavně děti a mládež převlékají za strašidla, skřítky, upíry, vlkodlaky, zombíky a čarodějnice. Děti straší sousedy a žádají sladkosti. V celé zemi se pořádají soukromé i placené halloweenské večery plné tančících a hodujících strašidel, pro něž se připravují také halloweenové jídelníčky. Hlavní proprietou Halloweenu jsou i v Německu lucerny z vydlabaných dýní s pitvorně zářícími vyřezanými otvory.

K největším akcím patří festival Halloweenu na hradě Ronneburg a na hradní zřícenině s příznačným názvem Frankenstein v hesenském Darmstadtu. Jenom na Frankenstein každoročně zavítá na 20.000 přátel děsu.

Rakušané přistupují k svátkům na přelomu října a listopadu podobně jako Češi. Většinou nevědí, jaký je mezi nimi rozdíl, a chápou je v podstatě jako jeden svátek, při němž se sluší navštívit hroby příbuzných.

Všichni ale vítají hlavně možnost prodlouženého volna, protože v Rakousku je 1. listopad dnem pracovního klidu a děti mají volno i na Dušičky 2. listopadu.

S nelibostí zatím přijímá většina Rakušanů skutečnost, že jakýmsi úvodem k těmto svátkům, a podle některých jejich znesvěcením, se stává v noci z 31. října na 1. listopad Halloween. Tato novodobá tradice je zatím krátká, oslavy se v Rakousku prosadily teprve v posledním desetiletí. Nicméně tendence je jasná - Halloween se každým rokem prosazuje víc a víc. Hlavně na východě země a ve Vídni a hlavně jako party pro děti.

Ve Francii, která se kdysi honosila přízviskem Nejstarší dcera církve, má svátek Všech svatých opravdu dlouhou tradici - zavedl ho už v roce 835 syn Karla Velikého Ludvík I. Stále je to den volna. Mnoho Francouzů ho využívá k uctění památky svých blízkých a k péči o jejich hroby před následujícími Dušičkami. Ve školách jsou tento týden prázdniny, takže je to i příležitost k cestování.

Halloween se ve Francii začal slavit až zhruba před patnácti lety. Po velkém rozmachu na přelomu tisíciletí je teď ale zjevně na ústupu. Loni měl list Le Parisien dokonce titulek Halloween je mrtvý. Je to důsledek jak sílícího pojímání tohoto svátku jako něčeho cizího a jako spíš obchodního triku, tak ofenzívy církve s cílem připomenout duchovní význam svátků Všech svatých a Dušiček. V rámci její iniciativy pojmenované Holy wins (Svaté vítězí) se letos v Paříži pořádá velký koncert populární hudby, na němž se čeká 10.000 lidí, a v kostele vedle Panthéonu meditace.

V katolickém Polsku lze na dýně, typický symbol Halloweenu, narazit jen v oddělení zeleniny. Zato věnce ručně dělané i umělé, svíčky a květiny jsou na všech trzích, ve všech obchodech. Podobně jako v dalších zemích s katolickou tradicí Poláci světí svátek Všech svatých, který je navíc státním svátkem, i Dušičky.

Miliony lidí v tyto dny proudí do kostelů a k hrobům svých blízkých. Se svátečními dny, v nichž biskupové vyzývají k zamyšlení nad smrtí a smyslem lidského života, se v Polsku pojí řada tradic, jako to, že se druhý listopadový den scházela rodina při modlitbě a hospodyně na stole ponechávala bochník chleba, aby mrtví navštěvující dům neodešli o hladu.

Novinkou letošního svátku je to, že 1. listopadu budou kvůli novému zákonu zakazujícímu prodej o svátcích zavřeny všechny obchody. Češi, kteří s oblibou jezdí do polského pohraničí nakupovat "dušičkové" věci, by se na tuto novou skutečnost měli podle obchodníků připravit.

V Mexiku se svátek Všech svatých slaví jako jinde na světě 1. listopadu podle křesťanské tradice, která se nese ve vážném duchu. Ovšem hned následujícího dne, 2. listopadu, na který v křesťanském světě připadají Dušičky, se slaví Den mrtvých prostoupený veselím.

Den mrtvých patří k několika málo svátkům, které mají své kořeny v předkolumbovských kulturách. Slaví se však nejen v Mexiku, ale také ve Střední Americe a ve Spojených státech tam, kde žijí početné menšiny z těchto regionů.

V domácnostech se zdobí malé i větší oltáře květinami, papírovými vystřihovánkami a sladkostmi. Mezi nimi nesmějí chybět lebky z cukru, které lze koupit v každém pekařství či cukrárně už několik dní dopředu. Lebky jsou nejrůznějších velikostí a každá má na čele připevněný lístek s křestním jménem - většinou patří některému nebožtíkovi z rodiny, někdy i živým. Tento žert však nikoho neuráží a lebky končí většinou v žaludcích.

V tento den se rodiny setkávají na hřbitovech u hrobů svých drahých. Scházejí se obvykle v noci a ve "městě mrtvých" se obloží dobrotami a pitím, zní hudba a tancuje se. To vše znamená nejen příležitost pro zemřelé alespoň jeden den v roce se zúčastnit se svými milovanými pozemských radostí, ale také snahu vypořádat se se strachem ze smrti.