„Natáhli jsme k nám divadlo, a tak jsme přemýšleli, co zde ještě občanům nabídnout. Sešli jsme se a vzpomněli si na Jaroslava Dolečka z Dlouhé Vsi, který pozvání přijal,“ komentoval nápad zastupitel obce a předseda tříčlenné kulturní komise Josef Rohlena.
„Je pravda, že jsem toho dříve objel hodně, protože pozice filmaře byla daleko silnější než v současnosti. Tehdy šlo o zájmovou činnost, která byla preferována,“ zavzpomínal Ja〜roslav Doleček, když přijel do sálu, který se postupně zaplňoval lidmi z obce a okolí.
close
zoom_in
Promítání po dvaceti letech si nenechala ujít ani Zdena Vilímková, která si grotesky pamatuje dodnes. „Moc se mi to tehdy líbilo, a proto jsem ráda přišla i dnes. Chodím na všechny kulturní programy, protože je škoda toho nevyužít, když je to pro lidi přímo doma,“ uvedla důchodkyně.
Digitální přepis
Dříve tolik úspěšné hrané grotesky, které nechyběly na žádném ročníku Rychnovské osmičky, se v současnosti stávají silným dobovým dokumentem. „Znal jsem lidi, kteří brali můj humor s rezervou, a dnes, když to s odstupem opět vidí, říkají: „Člověče, to je síla“. A nejde jen o filmy, které jsou natáčené v Rychnově, kde lidé poznávají své známé, příbuzné a připomínají si třeba původní náměstí, ale i o zemědělské činnosti a život na venkově,“ míní Jaroslav Doleček. Nezapomněl při tom ocenit pomoc Milana Michálka, který mu pomohl snímky převést z videokazet VHS na DVD.
„Je pravda, že některé mé nápady použili profesionálové ve filmech. Třeba krávy se sluchátkama v komedii Slunce, seno, jahody jsem vymyslel já,“ reagoval na dotaz filmař.
