Jan Rybář se sice pátečního křtu publikace jako jediný nezúčastnil, ale potěšil několika řádky. Jak citoval František Žatečka, předseda správní rady Nadačního fondu F. M. Pelcla, který iniciativu zastřešil, kněz nemůže na pobyt ve městě zapomenout.

„Po dusných letech totality jsem našel pochopení vedení města i jeho obyvatel a zvláště finanční i technickou pomoc při opravě kostela sv. Havla. Velký obraz svatostánku mi visí nad psacím stolkem a panorama města se zámkem hned vedle. Vaší zásluhou jsme začal psát, připravuje se již třetí vydání knihy. Omlouvám se z účasti na křtu, ale chystám se do Janských Lázní, kde povedu týdenní kurz Duchovní obnovy v Domě Mariánů. Také můj věk, za půl roku budu 79 let na světě, mi brání v touhách po cestování. A navíc jsem vždy po návštěvě Rychnova více nostalgický, než je zdrávo,“ napsal mimo jiné v dopise Jan Rybář, který se narodil v dělnické rodině v Brně v roce 1931.

Po válce se konečně dostal na církevní gymnázium ve Velehradě. Rozhodl se pro kněžské povolání, jenže doba mu nepřála (22 let manuálních prací, z toho tři roky nesvobody a třicet měsíců v PTP. Otec mu říkal: „Potřebuješ to, nevěděl bys nic o životě.“ Jan Rybář se stal knězem tajně ve valdické věznici roku 1962. Dostudoval v době Pražského jara v Innsbrucku a potom nastoupil do duchovní správy v Krkonoších a od roku 1990 v Rychnově nad Kněžnou a okolí. Před několika lety odešel do zaslouženého důchodu a teď žije v Trutnově.