Loňský rok byl nejteplejší v historii měření

Už nyní je jasné, že letošní zima je výrazně teplotně nadprůměrná. Ale bude to mít nějaký vliv i na blížící se léto?

„Žádné závislosti a souvislosti v počasí mezi jednotlivými ročními obdobími neexistují, takže i po teplotně nadprůměrné zimě může být léto teplotně podprůměrné, nebo naopak,“ vysvětluje meteoroložka Dagmar Honsová.

Počasí a živá příroda:

Zdroj: Youtube

Na letošní letní počasí by však mohl mít vliv jiný faktor. Loňský rok se stal globálně nejteplejším v historii pozorování. Průměrná teplota vzduchu u povrchu dosáhla odchylky +1,48 stupně Celsia v porovnání s takzvanou předindustriální érou, tedy lety 1850 až 1900, kdy se ještě naplno nerozjelo spalování fosilních paliv, odlesňování, ani některé nešetrné zemědělské a průmyslové technologie.

Loňský rok dokonce překonal i dosud nejteplejší rok 2016: průměrná teplota byla o 0,17 stupně Celsia vyšší. Od června až do konce roku každý měsíc pokořil teplotní rekord.


Nahrává se anketa ...

Očekává se další rekordní rok

I podle sezonních výhledů počasí, které vydávají velká evropská a americká meteorologická centra, to vypadá, že letní měsíce budou mít kladnou teplotní odchylku a opět nás čeká další teplotně nadprůměrné léto.

Například britská národní meteorologická služba Met Office uvedla, že výhled na globální teplotu naznačuje, že rok 2024 bude dalším rekordním rokem. „Očekává se, že teplotně překročí rok 2023 a bude nejteplejším rokem v historii,“ uvedl Met Office.

Ilustrační snímek
Únor byl nejteplejší od roku 1961. Teploty šplhaly výš, než bývá zvykem v březnu

Globální teplota by se podle vědců dokonce mohla zvýšit téměř o dva stupně Celsia. Očekávaný dvoustupňový nárůst globální teploty prý výrazně podpořil i známý klimatický jev El Niño, který otepluje tropický Pacifik.

Stěžejním důvodem zvyšující se teploty je však něco jiného. „Hlavním hnacím motorem rekordních teplot je pokračující oteplování způsobené lidmi od začátku průmyslové revoluce,“ konstatuje Adam Scaife z Met Office.

Anomálie na severu i na jihu

El Niño sice začalo rychle slábnout a drtivá většina modelů se shoduje, že během jara jeho nynější epizoda skončí, jenže dozvuky se budou projevovat ještě se zpožděním. „Stále aktivní El Niño stále pokrývá téměř délku tropického Pacifiku,“ uvedl poslední únorový den meteorologický server Severe Weather.

Podle něj se Pacifik sice rychle ochlazuje a chladná fáze La Niña začne v létě, ale její dopady se zřejmě projeví až později.

Za pěkného počasí se s pomlázkou chodí lépe.
Velikonoce letos přijdou už na konci března: Jaké bude počasí při pomlázce

Jsou zde však i další anomálie. „Kromě události El Niño máme v severním Atlantiku a jižním oceánu anomálně vysoké teploty a spolu se změnou klimatu tyto faktory odpovídají za nové globální teplotní extrémy,“ upozornil už na sklonku loňského rok Adam Scaife. I to je důvod, proč se očekává, že letošní rok bude ještě teplejší než rok loňský.

V horkém létě dává řada lidí přednost pobytu na horách.V horkém létě dává řada lidí přednost pobytu na horách.Zdroj: Deník/Michal FantaEl Niño i La Niña jsou však od našich končin velmi vzdálené.

„Například v Austrálii lze předpovídat, zda zdejší léto bude oproti normálu spíše deštivé, protože je ovlivňuje La Niňa, nebo suché, protože právě působí El Niňo. Ve střední Evropě žádné takovéto závislosti počasí mezi jednotlivými roky neznáme a pohled do historie letního počasí, proměnlivost jen dokazuje,“ uvedla pro Deník Dagmar Honsová.

Podle ní není prokázán přímý vliv těchto známých jevů na počasí u nás.

Jaké bude letošní léto?

Globální oteplování by však na počasí v Česku vliv mít mohlo. Například loňské léto, tedy červen, červenec a srpen, mělo průměrnou teplotu 21,9 stupně Celsia. Oproti normálu v letech 1991 až 2020 byla o 1,2 stupně Celsia vyšší, oproti průměrným teplotám v letech 1961 až 1990 byla dokonce vyšší o 2,9 stupně Celsia.

Nejteplejší léto od roku 1775 bylo v roce 2019 s průměrnou teplotou 22,9 °C, na druhém místě bylo léto roku 2018 s průměrnou teplotou 22,7 °C, třetí bylo léto 2003 s průměrnou teplotou 22,4 °C,“ uvedl ČHMÚ.

„Letní měsíce v Česku sice patří mezi ty nejteplejší s průměrnou teplotou 16,9 stupně Celsia, zároveň ale i mezi ty nejdeštivější s průměrnými srážkovými úhrny 82 milimetrů v letech 1981 až 2010,“ uvedla Dagmar Honsová.

Podle ní první sezonní výhledy počasí na léto zatím potěší spíše milovníky vysokých teplot. „Letní měsíce by měly být teplotně nadprůměrné a největší odchylku zatím hlásí červenec,“ informovala meteoroložka.

I loni byl červenec nejteplejší. V červnu 2023 byla v Praze-Klementinu naměřena průměrná měsíční teplota 20,5 stupně Celsia, v červenci 23,2 stupně Celsia a v srpnu 21,9 stupně Celsia.

Následky řádění tornáda na Nymbursku
Počasí si nikdo nemůže vykládat, jak chce. Ministerstvo navrhuje pokuty

„Léto bylo specifické hlavně střídáním chladných a velmi teplých epizod. Uprostřed července byly teploty rekordně vysoké. Naopak na počátku srpna klesly k hodnotám rekordně nízkým,“ upozornil web Meteobox.

Loňský červen a červenec byly výrazně srážkově podprůměrné, naopak srpen přinesl o 78 procent více srážek než je obvyklé.

Poslední léto bez tropických teplot se na našem území vyskytlo v roce 1940, v posledních letech počet tropických dnů narůstá. „Na počet tropických dnů od června do srpna byly v posledních letech bohaté zejména roky 2018 a 2015, na stanici Praha-Ruzyně jich bylo celkem 22,“ upozornila Dagmar Honsová.

Mohlo by se vám líbit:

Zdroj: Deník/Jiří Štraub
Uchvatné fotky najdete zde: Krása polární záře: 25 nezapomenutelných fotografií