Češi se obrací například na Státní úřad pro jadernou bezpečnost s dotazy přes informační portál pro mimořádné události, kde se v okolí jejich bydliště nachází nejbližší kryt civilní obrany.

Reportérka Deníku navštívila protiatomový kryt v Břeclavi:

Reportérka Deníku Iva Haghofer navštívila protiatomový kryt v Břeclavi. | Video: Deník/Iva Haghofer

Zatímco za dob studené války člověk věděl, kde je kryt i jak se chovat v případě nebezpečí, dnes je situace jiná a mnoho lidí tápe.

Například Mostečan Karel Novák prozradil, že se o to v posledních letech vlastně vůbec nezajímal. „Musím přiznat, že nevím, kam bych měl jít. Nepotřeboval jsem to vědět,“ řekl, stejně jako Tereza Samková z Prahy – Kamýku. „Tak to opravdu nemám tušení, kde bych nějaký kryt našla,“ svěřila se mladá žena.

Podobně odpověděli i další. Úřady však uklidňují, že riziko jaderného útoku je mizivé.

close Prohlídka podzemního krytu civilní obrany Folimanka. info Zdroj: Deník/Radek Cihla zoom_in Prohlídka podzemního krytu civilní obrany Folimanka.

Naposledy za dob Studené války

Budování úkrytů pro případ různých hrozeb lze pozorovat napříč lidskou historií a kulturami. Už samotná lidská obydlí jsou vlastně jednou z forem krytu, a to jak před lidskými útoky, tak i před řáděním přírodních živlů.

To, jak jsou kryty kvalitní, technicky řešené a kolik jich je celkem vybudováno, se pak obvykle odvíjí od nálady, která v dané společnosti panuje.

Tomuto tématu se věnuje v jednom ze svých článků i portál Enviwiki, který shromažďuje odborné texty především pro vysokoškolské studenty.

Podle Enviwiki lze obecně říci, že zodpovědné společnosti podporují, ať už přímo nebo nepřímo, vytváření krizových scénářů a materiálního zázemí pro různé druhy katastrof, které mohou nastat. A to nejen těch zaviněných člověkem, jako jsou globální změna klimatu nebo válečné konflikty, ale i krizí přirozeného charakteru, kam se řadí povodně, zemětřesení, tornáda a další.

Poslední velká éra budování krytů probíhala během Studené války, a to jak  na Západě, tak i na Východě. Na území České republiky se z této doby dochovalo značné množství protiatomových a dalších krytů, které byly stavěny pro případ jaderné války nebo jiné formy ozbrojeného konfliktu.


Nahrává se anketa ...

V současné době jsou většinou nevyužité, chátrají, popřípadě slouží jako skladiště, muzea a další zařízení pro volnočasové aktivity. Některé z nich jsou ale přeci jen stále funkční a udržovány, v případě nebezpečí by se v nich však mohl ukrýt pouze zlomek populace.

Kolem šesti tisíc krytů, chybí ukazatele

Podle údajů hasičů se u nás nalézá kolem šest tisíc krytů. Portál Muzea civilní obrany Praha číslo upřesňuje. V databázi jich eviduje 5 880. Nejvíce pak na území hlavního města, kde jako kryt slouží nejen část metra, ale například i Strahovský tunel.

Specialista na zvládnutí extrémních situací a instruktor kurzů přežití Amar Ibrahim ze západních Čech pro Denik.cz prozradil, že největší problém vidí v tom, že tato zařízení, která byla v Československu vystavěna v 60. až 80. letech minulého století, dnes nemají žádné ukazatele a člověk je bude hledat jen s obtížemi. Neexistují směrovky ani žádná mobilní aplikace, které by na kryty v nejbližším okolí upozorňovaly.

Protiatomové kryty v Praze

Fotogalerie: Protiatomové kryty v Praze

„Kryty, spolu se směrovkami, byly postupně od 90. let minulého století rušeny. A jak se nyní ukazuje, bylo to špatně,“ řekl Ibrahim.

Seznam krytů byl pro lidi dříve dostupný na stránkách Hasičského záchranného sboru České republiky. Dnes jej tam bohužel už nenajdete. Je ale možné se s ním seznámit na webu Muzea civilní obrany Praha. Návštěvník zde zjistí i některé podrobnosti, jako je číslo krytu, jeho typ, kapacitu, pro koho je určen a zda je aktivní nebo vyřazen.

Druhy protiatomových krytů

Úkryty jsou budovány tak, aby poskytly účinnou ochranu ukrývaným proti dopadům zbraní hromadného ničení v případě vyhlášení krizového stavu „stav ohrožení státu“ nebo „válečný stav“.

Reportáž z podzemních krytů v DKMO, 21. března 2023:

Reportáž z podzemních krytů v DKMO, 21. března 2023. | Video: Deník/Kateřina Součková

Úkryty rozdělujeme na stálé úkryty, které dále dělíme na stále tlakově odolné úkryty, stálé tlakově neodolné úkryty, ochranné systémy podzemních dopravních staveb, objekty podzemních garáží.

„V menších městech jsou pak stálé úkryty rozmístěny hlavně v průmyslových závodech a pod obytnými domy,“ informuje cs.wikipedie.org.

Posledním druhem jsou improvizované úkryty. Prostory stálého úkrytu se rozdělují na čisté a nečisté. V těch čistých jsou místnosti pro ukrývané, vzduchotechnika, sociální zařízení, a podobně. Nečisté tvoří místnost prachových filtrů, protitlakové a protiplynové předsíně a podobně. Čisté od nečistých jsou odděleny plynotěsnými předěly.

Nikdy ne pro 100 procent lidí

Rozmístění stálých úkrytů na území České republiky není a nikdy nebylo rovnoměrné. Výstavba byla finančně náročná a nikdy nebylo dosaženo stavu, aby se v nich ukrylo 100 procent obyvatelstva.

Stálé úkryty jsou tvořeny trvalými ochrannými prostory hlavně v podzemní části staveb nebo také jako stavba samostatně stojící. Nelze je využít při mimořádných událostech a krizových situacích nevojenského charakteru.

Tyto úkryty jsou vybaveny odpovídajícím filtroventilačním zařízením, které slouží k zabránění proniknutí zamořeného ovzduší do vnitřních prostor a vytváří vhodné klimatické podmínky i pro dlouhodobý pobyt osob.

Stropní konstrukce jsou odolné natolik, že unesou případnou váhu trosek zřícené budovy nad krytem.

Stálé úkryty chrání před účinky tlakové vlny, radiačního záření, světelného záření, tepelného záření, chemických zbraní a biologických zbraní. Zásady postupu při poskytování úkrytů a způsob a rozsah kolektivní ochrany obyvatelstva je stanoven v současné době vyhláškou ministerstva vnitra č. 380/2002 Sbírky ze dne 9. srpna 2002. V platnosti je rovněž platná norma ČSN 739050 - Údržba stálých úkrytů civilní ochrany.

Na území hlavního města Prahy je podle hasičského portálu hzscr.cz přibližně 750 stálých úkrytů. Jejich kapacita je přibližně 147 000 osob. Kapacita Strahovského tunelu je 15 000 osob.

„Ochranný systém metra je schopný pojmout 332 080 osob,“ uvádí web hasičů.

Podle většiny názorů je ale možnost dlouhodobého bezpečného přežití nukleárního útoku v metru prakticky nulová. Podle cs.wikipedie.org by datum útoku muselo být známé minimálně tři měsíce dopředu, aby se stihly předzásobit a vybudovat velké sklady potravin v dalších tunelech s tím, že by bylo stejně nutné tunely po pár dnech opustit. Přehled o pražských krytech nabízí web pepikov.cz v textu Praha protiatomová.

Atomový kryt nebo první stanice metra

Nejzáhadnější stavbou pražského metra je objekt skrytý pod malostranským Klárovem. Připomíná stanici a byl vybudován v letech 1952 až 1959. Nikdy sem ale žádné metro nepřijelo. I když podle nových informací se se zapojením podzemního krytu do sítě městské hromadné dopravy počítalo.

Dlouho se spekulovalo, že metro bylo jen kamufláží pro vybudování krytu pro nedaleký Úřad vlády. Nové dokumenty z Národního archivu ukazují, že pravda je někde uprostřed. Podle nich měla původně tajná stavba K-111 za 135 milionů korun sloužit jako stanice podzemní dráhy a současně být i chráněným pracovištěm vedoucích funkcionářů předsednictva vlády a tehdejšího Ústředního výboru Komunistické strany Československa.

close Kryt Denis tvoří téměř jeden kilometr navzájem kolmých chodeb ražených ve skalním masivu petrovského kopce. info Zdroj: Libuše Hošková zoom_in Kryt Denis tvoří téměř jeden kilometr navzájem kolmých chodeb ražených ve skalním masivu petrovského kopce.

Na počátku 60. let se ale změnily poměry a kryt nebyl dostavěn.

„Státní orgány dokonce uvažovaly, jak nedokončený objekt využít. Zcela vážně padaly návrhy na sklad zeleniny a ovoce nebo využití pro kulturní účely, třeba nové kino. Nakonec prostory získalo ministerstvo obrany, které zde skladovalo zdravotnický materiál. Dnes podzemní objekt využívá dopravní podnik pro technické zázemí metra,“ uvádí portál metro.cz.

Věděli jste, že…
- Historicky poprvé sloužilo podzemí metra ochraně civilního obyvatelstva v dobách občanské války ve Španělsku v 30. letech 20. století. V Londýně a Moskvě pak v dobách II. světové války jako protiletecký kryt.
- V časech studené války pak byly celé linky metra navržené, převážně ve Východním bloku s ohledem na možný jaderný či jiný útok. Například spekulované a tajné Metro 2 pod Moskvou.
Zdroj: cs.wikipedia.org