Dají se v dnešní době vymýšlet stále nová kouzla, nebo musíte oživovat ta starší?
Co se týká vymýšlení vlastních triků, je to dost složité. Většina principů už byla objevena či vymyšlena, ale vždy si k triku přidám něco svého, dám mu nový kabát a rázem to je pro diváky úplně něco nového. Nejtěžší je asi vymyslet, jak trik prodáte divákům. Jedno kouzlo se dá předvést na milion způsobů a každý kouzelník chce být originální. Dnes nemůžete vyjít na jeviště s frakem a čínskými kruhy. Když se chcete udržet nahoře, musíte mít kvalitní a moderní vystoupení. Diváci už nechtějí vystoupení jako z pořadu Možná přijde i kouzelník.

A co tedy diváci chtějí? Jaký trik nejvíc boduje?
Oblíbených kouzel je celá řada, ale kdybych měl zmínit jedno, tak je to kouzlo, při kterém si půjčím divákovu bankovku. Z ní opíšu identifikační číslo, protože každá bankovka má své unikátní číslo a nikde v republice stejnou nenajdete. To abychom se ujistili, že celou dobu pracujeme s divákovou bankovkou. Následně tu bankovku spálím. A ta spálená bankovka se nakonec objeví v nerozdělaném balíčku chipsů, které na úplném začátku dostal jiný divák na hlídání. Když divák vyndá bankovku z balíčku chipsů, tak se výrobní číslo shoduje s tím, které jsme si na začátku opsali.

Václav Kopta
Hrát si na Jana Wericha je jako vydávat se za svatého Václava, říká herec Kopta

Jak na tohle kouzlo publikum reaguje?
Je to pocit údivu, nepochopení a radosti, který pustí diváci ven ze sebe, což je naprosto skvělé. Když víte, že se to líbilo a ještě se u toho divák dobře pobavil, těší vás to. Je to důvod, proč to celé děláte. Miluji humor a často ho do triků dávám, a když rozesměji plný sál lidí, mám naprosto nepopsatelný pocit.

Je složité podobný trik natrénovat?
Mám vlastní, možná trochu bláznivé postupy: Nejvíce mi pomáhá, když si ten daný trik předvádím sám pro sebe a mluvím sám k sobě. Ano, možná jsem trochu cvok, ale jak jinak chcete vyzkoušet nový fór, příběh k vystoupení, než když ho říkáte nahlas.

Tato metoda se v této době hodí. Koronavirus zastavil i vaše vystupování, takže kontakt s publikem nemáte.
Bohužel se na mě podepsal stejně jako na všechny umělce. Přesně si pamatuji na ten den, kdy vláda vyhlásila zákaz všeho a do hodiny mi začal vibrovat mobil a přicházely SMS, e-maily, telefonáty, že všechny akce ruší či přesouvají. Pro představu v roce 2019, kdy svět byl „v pořádku“, jsem měl nasmlouváno přes sto osmdesát akcí. Naštěstí se opatření v létě rozvlnila a já jsem mohl alespoň v tomto období kouzlit či hrát v divadle.

Každé dítě má nějaký profesní sen. Některé chce být kosmonautem, jiné popelářem. Vy jste chtěl být kouzelníkem. Když vy jste byl malý kluk, byl velmi oblíbený kouzelník David Copperfield. Učaroval vám taky?
Každý, kdo se kouzlení věnuje, ať už profesionálně, nebo jen amatérsky, Davida Copperfielda obdivuje. Musím říct, že i já ho respektuji a klaním se před tím, co dokázal a kam kouzelnické umění posunul. Nicméně začalo to jinak. O kouzla jsem se zajímal už v osmi letech, když jsem dostal malou sadu pro začínající kouzelníky. Zaujalo mě to a začal jsem vyhledávat kouzelnická vystoupení, která mi doslova vzala dech. To mě motivovalo k tomu, že jsem se začal učit základní kouzla a zlepšoval se.

Miroslav Donutil, poutání na magazín Víkend
Sedmdesátník Miroslav Donutil: Zajímá mě, co ještě bude

Co vás hnalo kupředu?
Motivoval mě potlesk, radost publika. Ve svých 10 letech jsem měl první vystoupení na oslavě babiččiných narozenin. Byl to pro mě velice silný zážitek, když mně všichni na konci vystoupení tleskali, věděl jsem, že přesně toto chci zažívat každý den. Studoval jsem různou literaturu a postupně se učil od těch nejlepších kouzelníků v České republice. Vážím si toho, že jsem se dokázal v relativně mladém věku dostat na takovou úroveň, že mohu vystupovat po celé republice, dělat to, co mě baví, a zároveň se tím živit.

Byla to dřina?
Ano, velmi brzy jsem začal opravdu tvrdě trénovat a ve 13 letech jsem měl své první veřejné vystoupení na plese, kde bylo přes 200 lidí. Vše se povedlo na jedničku, jediné co nebylo stoprocentní, byl můj mluvený projev. Z tohoto důvodu jsem začal navštěvovat divadelní soubor Laik ve Východočeském divadle v Pardubicích, kde mě mimo hraní naučili správně mluvit a pohybovat se po jevišti. Dodnes jsem v tomto souboru a hraní v divadle je moje druhá vášeň.

Říkáte, že jste se kvůli kouzlení učil vystupovat na veřejnosti. Učení obecně ale nejspíš bude důležitou součástí vaší profese. Obecenstvo určitě chce stále nové triky. Trénujete kouzlení často?
Já se učím kouzlit pořád. Vždycky můžete být lepší, než v danou chvíli jste. Samozřejmě, že na začátku, kdy jsem teprve pronikal do tohoto umění, jsem trénoval několik hodin denně. Ať už různé hmaty, ale také provedení kouzla, styl, jakým to budu ukazovat… Dnes mám za sebou stovky vystoupení, takže nemusím cvičit tolik. Učím se nové věci, ale ty staré mám už zažité. Také se snažím brát inspiraci všude kolem sebe. Vím, že je to možná klišé, ale opravdu to tak je. Hodně mě inspiruje například hudba.