Dopis synovi napsal Martin Vopěnka: Můj milý Sebastiane,

Zdroj: DeníkA teď se to opravdu stalo: Je ti osmnáct, miluješ své aktivity, své party kamarádů, a trávit čas s nimi je pro tebe mnohem zajímavější, než být se mnou. A já to chápu – také jsem v tvém věku netoužil trávit čas s rodiči. Přesto je tu určitý rozdíl: Moji rodiče se mi nesnažili rozumět, a těžko bych s nimi mohl dělat aktivity jako hrát tenis, běhat, jezdit na kole, přecházet hory… Oproti nim jsem ti v mnoha směrech blíž. Býval bych si myslel, že spolu ještě něco zajímavého podnikneme. Ale teď to vypadá, že už ne. Doufám, že je to jen dočasný stav, určitý věk, a že časem opět oceníš, jak blízcí jsme si byli a stále můžeme být.

Také se snažím odpoutat od obav, které o tebe stále ještě mám. Věk, ve kterém teď právě jsi, je nebezpečný. Podnikáte s kamarády všechno možné, a já z vlastní zkušenosti vím, jak blízko je někdy mladý člověk smrtelnému nebezpečí. Bojím se, že uděláš nějakou blbost: budeš podplavávat led, skočíš ze skály do neprozkoumané vody, spadneš při lezení… Někdy opravdu zbytečně riskuješ – když jezdíš na kole bez helmy. Každý, kdo jezdí, dříve či později spadne, a mít nebo nemít v tu chvíli helmu je sakra velký rozdíl.

Díky projektu Deníku „Píšu Ti“ můžete říci svým blízkým to, co jste vždy chtěli

Nejvíc mne ale mrzí, že kouříš. Taková hloupost. Přitom jsi v mnoha směrech moudrý a máš vyvážené názory, snažíš se spravedlivě hodnotit. Musí ti přece být jasné, že kouření člověku nepřináší žádný skutečný benefit, snad kromě chvilkového požitku. Musí ti přece být jasné, že pokud u toho zůstaneš, ohrozíš své zdraví. Překvapuje mne, že i v dnešní době a na vaší skvělé škole shledáváte vy mladí kouření atraktivním.

Vím, že s tím nic nenadělám. Snad si to brzy vyřešíš sám. Přesto si pamatuj, že kdybys na něco nestačil, kdyby sis s něčím nevěděl rady, kdyby tě něco trápilo, můžeš se na mne kdykoliv obrátit. Budu tady pro tebe vždycky.
 
Tvůj táta.