Róza je servírka, prostitutka „ve výslužbě“, ovšem v seriálu jde o veskrze pozitivní postavu. Podle čeho jste si ji vystavěla?
Pokud na vás působí pozitivně, jsem ráda, protože to byl od začátku můj záměr. Když jsem si ve scénáři přečetla její charakteristiku, tedy že jde o bývalou prostitutku, která se vrátila do rodné vesnice, ale její vlastní rodina ji nepřijala, trochu jsem se bála, aby nevyzněla příliš nepříjemně nebo přisprostle, protože si myslím, že její minulost ještě neznamená, že by musela být špatný člověk. Takže jsem ji pojala jako normální ženu s více zkušenostmi. (smích) A snažím se tam dodat co nejvíce humoru, tedy pokud scénář dovolí. Osobně mám ráda, když figura, kterou hraju, používá humor, protože ten k životu patří. Například v seriálu Gympl jsem představovala vyloženě zlou postavu bez smyslu pro legraci, a to mi moc nesedělo. Zatímco Róza mě baví. Mimochodem i tím, že už je „vysloužilá“ (smích), i když aktivních prostitutek už jsem několik ve své kariéře hrála.

Seriál Slunečná má značnou sledovanost. Možná i proto, že jde o tuzemskou romantickou podívanou, a těch v našich televizích mnoho není. Vy osobně máte ráda romantické filmy?
Musím se přiznat, že ne. Slovní spojení romantická komedie je pro mne téměř smrtelná kombinace. Knihy od Rosamundy Pilcher jsem nikdy nedočetla. Není to zkrátka můj žánr.

Jaký žánr vás tedy baví?
Když je v anotaci napsáno severské psychologické drama, je to pro mě to pravé. A jsem vášnivou divačkou těchto filmů, do kina chodím několikrát týdně. Ale na romantiku a ještě komedii mě tam nedostanete.

Ale přece romantika do života patří stejně jako humor. Jak si představujete ideální romantický večer?
S přáteli, s rodinou, s někým, s kým je vám dobře. Ale také si umím představit nádherný romantický večer sama se sebou. Když si pustíte hezkou muziku, dáte si dobré víno, přemýšlíte o věcech, na něž jindy nemáte čas… Sama sebe takhle vidím na pláži u moře, vínko by bylo španělské a hudba jakákoliv, která by se hodila k dané situaci. Takhle si dovedu představit romantickou chvilku, ale zcela reálnou. Film mě do této polohy nedostane. Na druhé straně dovedu pochopit diváky, kteří, protože mají z různých důvodů těžký život, rádi utečou do světa romantických snů. Já mám ale ráda realitu.

Co dalšího kromě natáčení Slunečné v současné době děláte?
V Divadle Kalich hraju v představení Dvě noci na Karlštejně, v Divadle Bez zábradlí ve hře Mnoho povyku pro nic, pak je tam několik dabingů a dalších aktivit. Pokud všechno dobře dopadne, budeme možná točit další řadu seriálu Hasiči, který by se zanedlouho měl vysílat na Nově, a myslím, že by mohl mít u diváků úspěch. Když se to všechno sečte, mám práce docela dost, za což jsem velice ráda. A co mě vysloveně baví, je focení pro různé časopisy. Na to si vždycky udělám čas: jste v ateliéru, kde vás hezky nastylují a načinčají… je to takové radostné zpestření.

Co hezkého vás potkalo v osobním životě?
Před časem jsem byla na pohodovém týdenním výletu v Paříži, kam jsme se vypravili s maminkou, dcerou Larou a jejím přítelem. Ačkoliv jsem tam předtím nikdy nebyla, dělala jsem ostatním delegátku, což znamená, že jsem všechno zařizovala, ubytování, vstupenky a tak – a to mě moc bavilo. Příprava byla důkladná, pročetla jsem asi pět průvodců – a naše očekávání a těšení bylo splněno do puntíku.

A nač se v nejbližší době těšíte?
Přichází jaro, a protože mám moc ráda květiny, už jsem dala do květináče petrklíče. A velice se těším, jak se teď začne probouzet moje zahrádka, kterou máme u domečku na Bílé hoře, kam jsme se před dvěma roky přestěhovali. Na zahrádce se docela vyřádím. Je to moje velké hobby. Mám ji „překvětinovanou“, protože mám ráda kolem sebe krásné věci. Mám tam tulipány, narcisy, hyacinty – a mám to vymyšlené tak, aby mi na zahrádce pořád něco kvetlo. Nejraději mám hortensie, protože kvetou od jara až do podzimu.

Takže s jarem se probouzí k životu nejen vaše zahrádka, ale i vy…
Přesně. (smích) Jaro je mé nejoblíbenější roční období. To jsem, stejně jako příroda, nejaktivnější. (smích)

JIŘÍ RENČ