Jak prozradila v rozhovoru pro Deník, chrámy v těchto končinách nebývaly tak bohatě zdobené navenek, ale uvnitř bývaly velmi často krásně vybavené barokním mobiliářem.

Když porovnám, jak dopadly po válce kostely v Neratově a na Vrchní Orlici, dalo by se říci, že je velkým překvapením, co se podařilo dochovat v interiéru bartošovického kostela?
Bartošovický kostel měl štěstí, že nebyl během válek významně poškozený ani decimovaný. Jeho posledním větším poškozením byl požár roku 1906, po kterém byl ale poměrně rychle opravený.
Uvnitř zaujme krásný barokní mobiliář. Je zajímavé, že v kostele se nachází boční oltář zasvěcený českým patronům. Přestože v této oblasti žilo smíšené obyvatelstvo, tedy Češi i Němci, je oltář zasvěcený českým zemským partonům, s velmi silnou symbolikou odkazující k vlastenectví a spojení s historií naší země a českými patrony. Ukazuje to, že i němečtí obyvatelé se vnitřně cítili spojeni s touto zemí, bez ohledu na národnost.

Jakou symboliku oltář ukrývá?
Na oltáři je spousta symbolů jako například svatováclavská orlice, Staroboleslavské paládium - ryze české náboženské a patronské symboly, které však byly katolíky na hranicích Orlických hor přijímány jako jim vlastní již od pradávna. Klín do tohoto spolužití Němců a Čechů bohužel přineslo až válečné období, kterému bohužel podlehly některé jiné kostely v okolí. Tento bartošovický naštěstí nikoli a dodnes nám tímto způsobem může připomínat spolupatřičnost národností, které tu poměrně velmi dlouho žily pospolu.

Jde o nejvzácnější "kousek" v kostele?
Vzácný je obecně celý dochovaný barokní mobiliář kostela, kam patří hlavní oltář, boční oltář českých patronů, boční oltář růžencové Panny Marie, kazatelna, malý oltář kalvárie.Celkově jsou výjimečnější hlavně dva boční oltáře, které ihned zaujmout svou typologií. Nejde o klasické typy oltářů, na jaké jsme zvyklí z většiny kostelů. U těchto oltářů jejich autor vytvořil nad menzou úplně specifický kruhový tvar retábula (hlavní desky oltáře), který ještě provedl symbolicky ve tvaru odkazující na podstatu oltáře.

V případě oltáře českých patronů má retabulum tvar orlice, v jejímž těle jsou osazeny obrazy s malbou českých zemských partonů. U vedlejšího oltáře růžencové P. Marie je retábulum jako květina vyrůstající z vázy, kterou opečovávají dva andílci.Je to skutečně nepříliš typické řešení, na kterém je vidět, že autor velmi pracoval se symbolikou oltářů a chtěl ji vtělit jak do všech detailů, tak i do celé kompozice. Takže vzácnost obou bočních oltářů tkví hlavně v individuálním nekonvenčním řešení, které jim vtiskl jejich autor.

Jaké kroky byly třeba k záchraně oltáře českých patronů?
Oltář českých patronů byl vyhodnocený jako nejzávažněji poškozený z celého mobiliárního vybavení, a proto se rozhodlo, že je nutné jeho odborné restaurování. Nejhorší stav byl na menze, která se propadala a zjistilo se, že je v ní dřevomorka, a také jako i ostatní dřevěné prvky v kostele, velmi silné napadený červotočem.

Když se menza odsunula od zdi, bylo zřejmé, že dřevomorka se dostala i do omítek a stav je dost vážný. Horní část oltáře s krásnou orlicí a obrazy už naštěstí byla v lepším stavu. Kromě těchto nejhorších poškození byl celý oltář druhotně přemalovaný, naposledy při opravách kostela po požáru na začátku 20. století. Nebyl tak prezentovaný ve svém původním barokním pojednání.Toto všechno se řešilo a navrátilo v rámci restaurátorských prací, které na oltáři probíhaly od roku 2018. Tento rok již byl oltář celý dokončen a zrestaurovaný je znovu sestaven v kostele. Obec spolu s farností má snahu pokračovat pomalu v restaurování a zachraňovat tak postupně celý tento krásný mobiliář.

Zatímco autor hlavního oltáře a oltáře kalvárie je neznámý, u bočního oltáře a kazatelny to tak není. Byl jím Alexius Czyljak, barokní řezbář působící hlavně na Žamberecku. Ve svém oboru byl prý rozhodně velmi schopný mistr, i když v kontextu barokních umělců střední Evropy nebo i českého prostředí vyloženě známý nebyl. Působil hlavně ve východočeském regionu. Kolem poloviny 18. století byly do kostela pořízeny hlavní oltář a malý oltář kalvárie. Až během 60. let 18. století se kostel doplnil o boční oltáře a kazatelnu. Zdroj: Táňa Šlézová, NPÚ, pobočka Josefov