Jaká semena či nádoby použít při nakličování? Vyhněte se chybám

Stále ještě ale obsahují látky, které mohou působit potíže – například v semenech luštěnin zůstávají v této době ještě sloučeniny, které způsobují nadýmání.

Rady odbornice: Nevařte zeleninu dlouho a nepřeplňujte mrazák

Výhonek se vytváří po čtyřech až dvanácti dnech. Tyto mladé rostlinky jsou nutričně nejbohatší. Kromě jednoduchých sacharidů, bílkovin a vlákniny obsahují také chlorofyl, spoustu enzymů, vitaminů a dalších prospěšných látek. V této době už v nich nezůstaly žádné škodlivé látky a jsou snadno stravitelné.

Nakličovat lze všechna semena…

NE! Pro klíčení jsou vhodná pouze potravinářská semena, nejlépe v biokvalitě. Nevhodná jsou semena určená pro zahrádkářské účely, protože ta mohou být chemicky ošetřena.

Ke klíčení se nejlépe hodí obiloviny (pšenice, špalda, žito, ječmen, bezpluchý oves, neloupané proso), luštěniny (čočka, cizrna, mungo, sója, adzuki, vojtěška a další), semena zeleniny (řeřicha, ředkvička, ředkev, hořčice, brokolice, červené zelí, česnek, pór) a také sezam, slunečnice, žlutý len, proso nebo třeba amarant.

K růstu potřebují vodu, teplo a hlavně slunce…

ANO i NE! Voda je při nakličování zásadní, semínka nesmí nikdy vyschnout, protože by se klíčení zastavilo, ale ani stát ve vodě, protože by začala zahnívat. Semena před klíčením vždy necháme nabobtnat ve vodě, obvykle stačí namočit je na 12 hodin (vodu za tu dobu alespoň 2x vyměníme).

Pokud chceme snížit výskyt bakterií, můžeme do namáčecí vody přidat trošku kyseliny citronové. U luštěnin se může stát, že některá semena nenabobtnají a zůstanou ležet u dna – ta odstraníme, protože nenaklíčí.

Semínka umístíme v jedné vrstvě do klíčicí nádoby a 2x–3x denně je propláchneme čistou vodou a přebytečnou tekutinu vždy necháme alespoň 30 minut odkapat. Pokud máme semena na miskách, proplachovat je nemusíme, zato je musíme pravidelně mlžit vodou z rozprašovače.

Většina semen klíčí při teplotě 18 až 21 °C, nesmí ale být vystavena průvanu.

Je čerstvé opravdu vždy i nejlepší?

Sluneční záření není při klíčení podmínkou, ba naopak – například semena umístěná ve sklenici mu nesmíme vystavit, protože by se zapařila. Semínkům na miskách slunce neublíží, nesmí však vyschnout, takže je musíme mlžit častěji.

Ke klíčení potřebujeme speciální nádobu z obchodu…

NE! Použít můžeme v podstatě jakýkoliv typ nádoby, vždy však musí mít otvory, kterými může odtékat přebytečná voda.

Co vše lze použít? Umělohmotné mističky od zeleniny (do dna prorazíme několik otvorů a dno pak vyložíme netkanou textilií), misky z pálené hlíny s podmiskou (jsou vhodné především pro drobná semena, např. vojtěšku) a pro semena produkující sliz (len, řeřicha a další).

Sklenice s víkem (do něj uděláme díry, amísto víčka můžeme použít i silonovou punčochu, kterou připevníme gumičkou), čočka a sója mungo se nakličují v silnější vrstvě, protože pro tvorbu kvalitních silných výhonků potřebují být trochu „našlapané“ – tady se osvědčila PET lahev, které uřízneme hrdlo a do dna propíchneme několik otvorů.

Drží se v nich nebezpečné mikroorganismy a plísně

NE! Podmínkou ovšem je, že při nakličování dodržujeme úzkostlivou hygienu (znovupoužitelné nádoby vždy vydezinfikujeme, netkanou textilii vyměníme za novou) a semínka několikrát denně proplachujeme pitnou vodou.

Konzumovat bychom je měli vždy čerstvé a pokud možno je nevařit, abychom zachovali obsah prospěšných látek. Můžeme jimi posypat například salát, přidat je do müsli, jogurtu či polévky, rozmixovat je do smoothie.

Pokud klíčky nebo výhonky nestihneme zkonzumovat, můžeme je nanejvýš čtyři dny uchovat v chladničce.

Obsahují hlavně vitamin C…

ANO i NE! Naklíčením jeho množství oproti původnímu stavu opravdu významně stoupá, klíčky a výhonky ovšem obsahují spoustu dalších, zdraví podporujících látek.

Nemyslí vám to jako dřív? Zkuste pozměnit jídelníček

Vitaminy skupiny B (především v naklíčených semenech a výhoncích obilovin a luštěnin), esenciální aminokyselinu lyzin, která podporuje imunitu a léčbu některých srdečních onemocnění (ve výhoncích luštěnin), a tryprofan (v klíčcích obilovin), minerální látky a stopové prvky – vápník, hořčík, fosfor, železo, měď, mangan, zinek a další.

Rostlinná barviva antokyany, která patří mezi antioxidanty (ve výhoncích rostlin s červenými listy – červené řepě či červeném zelí), chlorofyl, který má významné detoxikační a protiinfekční účinky, urychluje hojení a příznivě působí na tvorbu červených krvinek (je obsažený ve výhoncích, především obilovin).