Konkurence na kolejích se přiostřuje. Po žlutých vlacích společnosti RegioJet se na železniční trať Praha – Ostrava chystají i elegantní švýcarské soupravy ve zlatočerném provedení. Provozovat je bude společnost Leo Express, jejímž zakladatelem a generálním ředitelem je teprve sedmadvacetiletý LEOŠ NOVOTNÝ.

Ředitel Leo Expressu nepůsobí dojmem nesmlouvavého manažera, ale při rozhovoru s ním zjistíte, že svůj investiční záměr má dobře promyšlený. Ví přesně, co chce, a jeho společnost má dostatek financí, aby plány zrealizovala.

Často mluvíte, že projekt Leo Expressu bude fungovat podle švýcarského modelu. V čem tedy spočívá filozofie firmy?
Rozhodli jsme se přijít na český trh s hybridním konceptem. Mělo by to být spojení co nejrychlejší dopravy s co nejlepšími službami na palubě. Dosud to bylo tak, že národní dopravce měl velmi rychlé vlaky, zatímco konkurence zase měla na vysoké úrovni služby. My chceme být kombinací obou. Náš vlak může jet až 160 a mimo Česko 190 kilometrů v hodině a cestující se mohou na palubě těšit i na skvělé služby, občerstvení, internet, vnitřní informační systém… Náš koncept se snaží být také co nejvíce nízkonákladový. Chceme dát českým cestujícím možnost jet naším vlakem za příznivé ceny. Proto říkáme: švýcarská kvalita za české ceny.

Právě cena jízdenek bude cestující asi hodně zajímat.
Nabízet ke koupi budeme tři cestovní třídy – většinu vlaku tvoří ekonomická třída, ale jsou tu i business a premium class, které nabízí lepší standard. Obecně lze ale říci, že chceme být cenově srovnatelní s konkurencí, přestože nabízíme lepší kvalitu. Je to naše konkurenční výhoda. Naše ceny vlastně tvoří sami cestující svou poptávkou. V principu platí, že čím dříve objednáte, tím levněji pojedete. Unikátní systém nabízí cestujícím různé ceny v průběhu týdne i během každého dne, v závislosti na dopravní špičce. V poledne tak například můžete jet výrazně levněji než ráno.

Zhruba před rokem jsem dělal rozhovor s majitelem RegioJetu Radimem Jančurou a ten tvrdil, že se na trati Praha – Ostrava tři dopravci neuživí. Jeho tip byl, že skončí České dráhy. Myslíte si to také?
Já s Radimem Jančurou v podstatě souhlasím. Já ale říkám, že se v České republice v následujících pěti letech na všech páteřních trasách objeví soukromí hráči, kteří si budou konkurovat kvalitou vlaků, cenami či krásou stevardek. A ministerstvo se pak musí rozhodnout, zda tam bude objednávat i vlaky Českých drah, které se stanou nadbytečné. Bude to podobné jako v letecké dopravě, tam národní přepravci pomalu ztrácejí dech. Důvodem jsou vyšší režijní náklady i menší zaměřenost na cestujícího. Ve státních firmách je prostě jiná atmosféra. Třeba České dráhy jsou kvalitní dopravce, mají technicky zdatné lidi, umí vlaky provozovat, opravovat a odbavovat. Jenže ve státní firmě chybí ten moment, kdy někdo ráno vstává a už přemýšlí, co by ještě mohl vylepšit.

Říkal jste, že plánujete rozšíření provozu i na další železniční tratě. Můžete již nyní říci, které konkrétně to budou?
Investiční záměr už máme připravený, nyní již vybíráme vlaky. Začátkem příštího roku chceme vozidla objednat, pak bude trvat zhruba jeden až dva roky, než budou nasazena do provozu. Je to projekt na mnoho let, rozhodně to nejde zvládnout za půl roku. V mnoha ohledech se vše dělá poprvé, jelikož železniční doprava se teprve teď začíná privatizovat. Abych byl konkrétní, tak další zamýšlenou trasou je Praha – České Budějovice, poté počítáme s trasami do Ústí nad Labem či Brna a přeshraničně do Vídně ve spolupráci se zahraničním partnerem.

V čem je největší výhoda nových švýcarských souprav od firmy Stadler. Ušetří se hodně na jejich provozu?
Třeba energetickou spotřebu máme zhruba na 30 procentech toho, co spotřebuje konkurence. V oblasti poplatků za koleje platíme polovinu, jelikož náš vlak je vyroben z hliníku, a tudíž je o poznání lehčí. Dokážeme ušetřit i na údržbě, jelikož máme nové soupravy a máme garance od výrobce, kterému platíme pouze fixní poplatky a on zajistí, že soupravy budou v parádním stavu. Oproti konkurenci máme ovšem větší akviziční náklady, protože nová souprava stojí pochopitelně více. Konkrétně u nás je to 300 milionů korun. Jenže za dobu provozování vlaku je ta akviziční cena relativně zanedbatelná. Když to řeknu jednoduše, tak naše vlaky jsou vyrobeny do konkurenčního prostředí, zatímco třicet let staré vlaky jsou konstruovány pro monopolní prostředí.

Nebojíte se počátečních provozních problémů, jaké zažily třeba soupravy pendolino?
Máme z toho respekt, ale připravujeme se dva roky. Strojvedoucí byli trochu nervózní, když nám Švýcaři soupravy dovezli. Ale jeden ze strojvedoucích, který dříve jezdil na pendolinu, byl ohromně spokojený, že s novými soupravami vždy dojede, kam chce. Já jsem si říkal, že to je snad normální, ale on mi vysvětlil, že v pendolinu se mu na začátku provozu často stalo, že zastavil někde na zastávce a už se nerozjel. Snažíme se být velmi pečliví a důkladní, abychom se takovým problémům vyhnuli.

Hlásilo se vám do služby hodně strojvedoucích?
Ano, na jedno pracovní místo se hlásilo zhruba deset uchazečů. Většinou se jednalo o bývalé strojvedoucí Českých drah. Když se s nimi bavím, tak oni naše soupravy berou jako takové „ferrari" mezi vlaky a chtějí ho řídit.