Dobrou příležitostí jsou obnovitelné zdroje energie, například solární kolektory, větrné elektrárny nebo kotle na biomasu.

Jenže právě zmíněných větrných elektráren hned tak víc asi nebude. Například v Prosečné mělo původně vyrůst pět nových větrníků. Ale již v průběhu měření, které trvalo jeden rok, se zjistilo, že vítr fouká míň, a tak se nakonec měly stavět pouze čtyři s celkovým výkonem deset megawatt. A ani ty nebudou.

„Měřením se zjistilo, že fouká míň, což nesplnilo požadavky investora. Projekt je teď odložen a čeká se,“ řekl starosta Prosečné Jiří Bachtík.

O obnovení příprav by se podle Bachtíka dalo uvažovat v případě, že by třeba vzrostly výkupní ceny elektřiny.

Zrušením výstavby se obec může rozloučit s přislíbeným dvoumilionovým darem a také s jedním procentem z obratu větrného parku ročně, který by byl doživotní a činil by 500 až 750 tisíc korun.

U Nového Hrádku stojí čtyři zastaralé větrníky, které nevyrábí. „Stávající stavby jsou staré, proto je v budoucnu nahradíme dvěma zcela moderními elektrárnami,“ uvedl tiskový mluvčí ČEZ Jiří Kosina s tím, že více informací bude znát v průběhu prosince.

Současně potvrdil, že firma plánuje do roku 2020 investovat asi 20 miliard korun na výstavbu nových větrníků.

V Hajnici, kde by měla stát další větrná elektrárna, se včera začala stavět padesátimetrová měřicí věž. Na základě jejích měření se uvidí, zda větrník u obce skutečně stát bude. „Schválení výstavby odsouhlasilo zastupitelstvo obce v roce 2005 a finanční obnos za elektrárnu obec získá,“ řekl starosta obce Petr Červený.

Podle Ivy Šťastné, jednatelky společnosti Eldaco, která věž staví, by výstavba větrníku za použití nejmodernějších technologií měla přijít na osmdesát milionů korun.