Osud textilního průmyslu v regionu je ničen záplavou levných výrobků z Číny. Managmenty nejsou schopné udržet s touto konkurencí krok a podniky zavírají.
 
Po náchodské Tepně, která skončila s výrobou v minulém roce, potkal letos podobný osud společnosti Tiba ze Dvora Králové nad Labem a Texlen z Trutnova.
 
Textilka Textonia z Hronova na Náchodsku navíc od roku 1995 nahromadila ztrátu převyšující 1,1 miliardy korun a dosud přežívá pouze díky pomoci své mateřské společnosti z Tchajwanu.
 
Ani štědré dotace z asijské země ovšem nezastavily postupný útlum provozů, a tak se počet zaměstnanců z loňských 370 smrsknul na tristních dvacet.

Konečně mzda!

Majetek je za dozoru správců konkursních podstat rozprodáván v dražbách a z výtěžku jsou alespoň částečně uspokojováni věřitelé zkrachovalých textilek a také bývalí zaměstnanci, jimž podniky dluží výplaty. „Podařilo se nám uhradit dlužné mzdy asi osmi stovkám zaměstnanců. Dělalo to celkem sedmadvacet milionů,“ uvedl správce konkurzní podstaty společnosti Tiba Václav Kužela.

Trh práce: Stabilita

Hromadné propouštění související s útlumem nebo zavíráním provozů příliš trh práce nezatěžuje.
 
„Kvantitativně to pro pracovní trh není příliš zásadní. Problém však vidím především v nabídce práce, která pro bývalé zaměstnance textilních továren v podstatě není. Přitom to jsou lidé zvyklí pracovat na směnný provoz za relativně málo peněz,“ uvedl ředitel trutnovského úřadu práce Zdeněk Šmíd.
Ne všechny firmy zabývající se textilním průmyslem však krachují. Třeba královédvorské Jutě se dlouhodobě daří zvyšovat tržby i zisky z prodeje technických textilií, na které se specializuje, a pracuje v ní téměř osmnáct set zaměstnanců. Jak uvádí na svých webových stránkách, stavební či zemědělské textilie z více než pětasedmdesáti procent vyváží do zahraničí.