„Je evidentní, že podíl osob se zdravotním postižením mezi nezaměstnanými je podstatně vyšší, než je tomu v populaci obecně. Hlavní důvod je nedostatek vhodných pracovních míst. Ke konci března jsme v rámci hradeckého okresu evidovali pouze šedesát čtyři pracovních míst označených jako vhodná pro zdravotně postižené. V rámci celého kraje pak sto třináct,“ uvedl k současné situaci ředitel Úřadu práce (ÚP) v Hradci Králové Martin Horák.

Jednou z hlavních překážek při vytváření volných míst pro OZP jsou jejich rozdílné nároky. Zcela jiné požadavky mají osoby s pohybovým postižením, jiné se smyslovým nebo s mentálním. „Neexistuje žádná obecná charakteristika pracovního místa vhodného pro zdravotně postižené. V rámci běžných pracovních provozů se ještě relativně dobře mohou uplatnit osoby s lehčím pohybovým postižením. Pro ně se vybírají místa, kde není vynucená poloha, kde není nutná fyzická námaha, například recep〜ční, a lehčí rukodělné činnosti,“ dodal Horák.

Osobám s těžším pohybovým postižením se na ÚP snaží hledat pozice v běžné administrativě. Velký problém je ovšem s pracovním uplatněním mentálně a smyslově postižených, ale to jsou zpravidla osoby plně invalidní a v péči úřadu práce se nemohou objevit jako uchazeči. Jsou vedeni pouze jako zájemci nebo žadatelé o pracovní rehabilitaci. „Na druhou stranu je třeba říct, že nemalá část hendikepovaných občanů o práci příliš nejeví zájem a současný stav jim v podstatě vyhovuje, zejména pokud jsou zabezpečeni systémem důchodů a dávek,“ vysvětluje Horák.

Podobnou zkušenost s vytipováním a umístěním zdravotně postižených mají i na Úřadu práce v Jičíně. Tam je v současné době evidováno kolem dvou a půl tisíce lidí, z nichž je necelých osmnáct procent zdravotně postižených. „I když se snažíme zaměstnavatele motivovat příspěvkem na mzdu, tak se nám od začátku roku podařilo najít práci pro deset lidí,“ řekl Bohumil Martinek, vedoucí oddělení zprostředkování práce na ÚP v Jičíně. Příspěvek na mzdu OZP dělá například v Jičíně až šest tisíc korun po dobu šesti měsíců. „Největším problémem však zůstává dopravní obslužnost v regionu. Firmy by musely investovat do zvláštních svozových linek, což znamená další finanční zátěž, kterou jim nemůžeme kompenzovat,“ dodal.