„Ze zákona můžeme čelit postihu za překročení množstevní normy třiceti litrů stoprocentního ethanolu na domácnost, ale nemáme přístup k databázi, kterou zpracovává Celní úřad. Z té je patrné, zda dotyčný pálil již u někoho jiného a případně jaké množství,“ uvedla Iva Labaštová, majitelka pěstitelské pálenice a ovocného lihovaru z Češova.

Abyste si mohli nechat vypálit byť jen jediný litr pálenky, musíte prokázat, že ovoce, které k vypálení dodáte, je vaše, tzn. není kradené ani nakoupené. Pokud nemáte žádný vlastnický vztah k zahradě (stačí nájemní), nebo není ovoce součástí naturálního plnění zaměstnavatele, pálit vlastní destilát nemůžete.

Druhy ovoce, ze kterých se nejčastěji pálí, se mění. „Vše je závislé na úrodě. Předloni hrály prim hrušky a vloni bylo nejvíce švestek a jablek,“ řekla Iva Labaštová. V její palírně zaplatíte za litr padesátiprocentního alkoholu 165 korun i s procesem kvašení a případným stařením ultrazvukem.

Pálit z cizího? Zakázáno!


Palírny jsou schopné zpracovat i pět kilogramů švestek, ovšem i na ně musí být ze zákona vystaveno písemné prohlášení obsahující jméno, příjmení, adresu trvalého bydliště a rodné číslo pěstitele. Ten se zavazuje také k tomu, že vyrobený destilát nebude předmětem prodeje. Záznamy o každém množství přepalovaného ovoce musí palírna uchovávat po dobu deseti let od konce kalendářního roku, v němž se uskutečnila výroba destilátu. „Nejkurióznější objednávka byla přepálení tří set kilogramů mrkve,“ vzpomněla si s úsměvem Iva Labaštová.