Hledáte práci? Současná situace hraje do karet personalistům, na jednu pozici se hlásí podstatně víc lidí než například před dvěma lety. Nejlepší výchozí pozici však stále mají zájemci o práci v informačních technologiích. Pokud si troufáte na správce sítě nebo programátora, vězte, že o jedno takové místo se ucházejí pouze tři kandidáti. Relativně dostupná jsou i místa týkající se finančnictví nebo práva.

„V letošním roce lze očekávat mírné oživení firemních náborů. Podniky si budou vybírat kvalitní kandidáty, kterých je nyní na trhu dostatek. Firmy však budou také dále propouštět, ovšem po racionálních analýzách s cílem zefektivnit pracovní procesy. Celkově se bude více propouštět než nabírat. Míra nezaměstnanosti se v letošním roce bude pravděpodobně pohybovat kolem 10 procent,“ soudí analytik společnosti LMC Ondřej Mysliveček.

Podle zkušeností pracovních portálů Práce.cz a Jobs.cz průměrná odezva na jednu pracovní nabídku ze strany uchazečů vzrostla oproti loňskému roku čtyřnásobně a dosahuje čtyřiceti odpovědí na jeden inzerát.

Bez kvalifikace ne

Nejhůř na tom jsou kandidáti na pomocné práce: v takovém případě bude každému uchazeči podle Lucie Burianové z personálního serveru Profesia.cz konkurovat dalších sedmapadesát zájemců.

Těžko však budete hledat práci i v zemědělství nebo potravinářství (1:38), v oborech spojených s cestovním ruchem, pohostinstvím nebo hotelovými službami (1:31). Také v automobilovém průmyslu překračuje poptávka nabídku osmadvacetkrát, v administrativě jednadvacetkrát.

V současné době ubývá lidí, kteří mění práci z vlastní vůle, naopak přibývá uchazečů, za které otázku, zda odejít či zůstat, rozhodl jejich bývalý zaměstnavatel: výpovědí pro nadbytečnost za poslední rok výrazně přibylo.

„Lidé si více váží stávajícího zaměstnání, a o změně proto příliš neuvažují. Jsou nuceni hledat práci v důsledku rušení pracovních pozic zaměstnavateli,“ říká Pavel Puff, ředitel útvaru Strategický nábor ze společnosti ČEZ.

O kolik si říci?

Zásadní otázkou jsou nástupní platy. Lidé se většinou obávají částku příliš nadsadit, ani IT specialisté si už nyní neříkají o padesát tisíc korun a množství benefitů k tomu.

Z šetření serveru Profe­ sia.cz vyplývá, že uchazeči si příliš nevěří. Z údajů je také zřejmé, že nejvíce se podceňují adepti o místa v telekomunikacích a v bankovnictví, kteří si říkají o platy i více než čtvrtinu nižší: čtyřiadvacet tisíc korun oproti více než třiatřiceti tisícům.

Téměř o pětinu „podstřelují“ top manažeři (padesát tři tisíc korun oproti pětašedesáti tisícům) a o sedmnáct procent méně, než mohou dostat, požadují i IT odborníci. Jejich požadavky v průměru činí sedmadvacet tisíc korun měsíční mzdy, firmy jsou však ochotné platit dvaatřicet tisíc pět set korun.

Naopak nejvíce nadsazují obory, ve kterých se práce shání nejhůř, tedy nekvalifikovaní pomocní pracovníci. Ti požadují v průměru o čtvrtinu vyšší mzdy, než mo­hou dostat. Na druhou stranu se jedná v absolutních číslech o nejnižší výši mzdy, těsně nad patnácti tisíci korunami. I to je však pro zaměstnavatele příliš, za pomocné práce nabízejí v průměru dvanáct tisíc tři sta korun.

K pohovorům podle personalistů přicházejí lidé lépe připravení než dříve. „Jednoznačně se ukazuje, že své znalosti a zkušeností umí uchazeči tak říkajíc lépe prodat. Jak škola, tak předchozí praxe je lépe na pohovory připravily. I k samotnému pohovoru přistupují velmi zodpovědně, dříve se často přihlásilo dvacet uchazečů a přišla jich čtvrtina. Dnes přijdou většinou všichni a dobře vědí, že musí něco předvést a zabojovat,“ říká personální manažerka České pojišťovny Lenka Bláhová.

Podle jejího názoru se zlepšila i příprava na školách, kde jim často radí, jak se k pohovoru připravit, jak napsat životopis, jak ukázat, co umí navíc. „Domnívám se, že z tohoto pohledu se situace výrazně zlepšila a zaznamenávají ji i v jiných společnostech,“ shrnuje personalistka Lenka Bláhová.
Také Pavel Puff z ČEZ přiznává, že uchazeči jsou v současné době na pohovory lépe připraveni.