Horké červencové dny, které jsme v minulých dnech zažívali, umožnily těmto instalacím vyrobit slušné množství elektřiny. Česká energetická přenosová soustava (ČEPS) však uvádí, že naprůměrné hodnoty u solárních elektráren nebyly zaznamenány.

„V posledních týdnech dosahovala výroba z fotovoltaických elektráren maximálně 1200 MW," řekla Tereza Soukupová z tiskového oddělení ČEPS a dodala, že vyšší špičkový výkon mívá fotovoltaika paradoxně na jaře v poledne. Tyto jarní výkyvy jsou pak pro přenosovou soustavu důležitější než dlouhodobý vyrovnaný výkon v létě.

168 licencí v okrese

O udělených licencích pro fotovoltaiku, lhostejno zda jde o jeden panel na střechu domku nebo celé pole, rozhoduje Energetický regulační úřad (ERÚ). Podle něj je na území okresu Rychnov nad Kněžnou 168 provozovatelů fotovoltaiky, převážně majitelů střešních instalací.

Jednu z největších solárních elektráren na Rychnovsku provozuje dřevozpracující firma v Třebešově. Panely s instalovaným výkonem 500 kWp (špičkový výkon v kW)  jsou umístěny přímo v areálu pilnice, kde se elektřina spotřebovává.

„Přibližně 80% vyrobené energie spotřebujeme ve svém provozu," řekl finanční ředitel Jakub Kaloč a dodal, že za dobu životnosti, která je dvacet let, by se měla investice do elektrárny vrátit. O částkách, které takto podnik ušetří, však z pochopitelných důvodů hovořit nechtěl.

Solární plantáže však již nejsou, díky změně legislativy, výhodné. „Dnes už velké instalace na volných plochách prakticky nevznikají," řekl Miloš Cihelka, tiskový mluvčí České fotovoltaické průmyslové asociace (CZEPHO), a dodal: „Budoucnost fotovoltaiky je jednoznačně na střechách rodinných domů či malých firem."

A počet těchto zdrojů by měl růst. Malá solární elektrárna na střeše rodinného domu totiž podle Aleše Spáčila z CZEPHO dokáže pokrýt většinu spotřeby elektrické energie domácnosti. Zuzana Musilová ze stejné organizace dodává, že střešní instalace s instalovaným výkonem 5 kWp může rodinnému domu uspořit 17 000 korun ročně. A to i přes to, že fotovoltaika pracuje podle ERÚ jen nějakých 890 – 1000 hodin za rok a je z obnovitelných zdrojů nejméně efektivnější.

Návratnost je 15 let

Solární panel není levná záležitost a cena instalace se vždy odvíjí od výkonu. Ten se udává v kWp a cena za 1 instalovaný kWp bývá v řádu desítek tisíc korun. Střešní instalace na rodinných domech mívají obvykle výkon kolem 5 kWp. Dotační program Zelená úsporám skončil na podzim 2010 a jestli vznikne obdobný, je zatím otázkou.

Praxe je taková, že majitel vyrobenou elektřinu draze prodá do sítě a odebere podstatně levnější elektřinu z energetického mixu ČR. Druhá možnost je, že elektřinu spotřebuje sám a od státu získá takzvaný „zelený bonus", který pomáhá s návratností investice. Výše výkupní ceny i bonusu se odvíjí od velikosti instalace a od uvedení elektrárny do provozu.

Kdo stihl připojit se do konce roku 2010, vydělává zhruba dvakrát více než ten, kdo se připojil vloni. Sečteno a podtrženo, investice do fotovoltaiky by se za současného stavu měla investorovi vrátit zhruba za patnáct let.

Nastává ale zajímavá situace: zatímco ceny elektřiny rostou, ceny solárních panelů stále prudce klesají. Cihelka očekává, že od roku 2017 bude výhodnější mít elektřinu z fotovoltaiky než z elektrické zásuvky.

Jak to vidí Martin Singr

Vášně už vychladly a zavedly se daně pro solární barony

Fotovoltaika byla někdy před dvěma lety problém, protože se regulace těchto obnovitelných zdrojů trochu vymkla kontrole. Kdo tehdy mohl, pořídil si nějaké panely a slušně na tom vydělal (a vydělává). Malá zemička uvnitř Evropy měla tehdy v evropském kontextu obrovský nárůst fotovoltaických elektráren, což vedlo k obavám z blackoutu a také „stop stavu".

Jižní země, kde by panely měly větší smysl, byly daleko za námi. Kritika však nemířila na ty, kteří stav zavinili, ale na ty, kteří chytře využili příležitost. To je koneckonců jednodušší než pátrat, zda „zaspal" ERÚ, ČEPS, vláda nebo snad některé ministerstvo.

Vášně však od té doby vychladly, legislativa se změnila, zavedly se daně pro „solární barony" a to dává šanci, že další fotovoltaické instalace, tentokrát už jen malé, střešní, si budou pořizovat skutečně jen ti, kteří chtějí ušetřit na účtech za teplo nebo ukázat svoji ohleduplnost k životnímu prostředí. A tak by to také mělo být.

Martin Singr