Úřady práce - InfografikaZdroj: Deník

„Za chvíli mi zbyde jen ta ušitá rouška, protože peníze z úřadu práce mi nebudou stačit ani na nájem,“ zoufá si pan Milan z Ústí na Labem, který se ze dne na den ocitl mezi rostoucím počtem nezaměstnaných. Pracoval jako mistr ve firmě třídící díly pro automobilový průmysl, ale spolu s dalšími více než třiceti kolegy dostal v tomto týdnu výpověď.

„Je to neuvěřitelné, když po X letech těžké dřiny uslyšíte, že nejsou peníze, že se firma blíží k bankrotu a že tedy dostáváte výpověď. Prý máme čekat na Úřadu práce, dokud se situace nezlepší a pak se vrátit, nebo čekat na telefon dokud, nám nezavolají,“ říká dále pan Milan a dodává, že jeho známý byl nyní vyhozen z jiné fabriky spolu s dalšími dvaceti kolegy.

ON-LINE ke koronaviru ZDE

Mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková potvrzuje, že v rámci celé republiky roste zájem zaměstnanců i živnostníků o informace k možné evidenci. O zprostředkování zaměstnání a zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání podle ní žádají v současné době především lidé, kteří pracují v pohostinství, ve službách a v cestovním ruchu.

„Právě tyto oblasti postihla přijatá epidemiologická opatření v největší míře a zaměstnavatelé dočasně uzavřeli své provozy. Obdobná situace nastává v oblasti automobilového průmyslu a u subdodavatelů firem působících v této oblasti,“ přibližuje odvětví s nejhorší situací Kateřina Beránková a doplňuje, že mnozí zaměstnavatelé uvádějí, že po skončení karantény přijmou propouštěné zaměstnance zpět.

Tisíce propuštěných lidí z hotelů, restaurací, cestovního ruchu či třeba výroby automobilových dílů už zaznamenává i Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky. Prezident svazu Tomáš Prouza míní, že zatím jde spíše o snižování stavů, firmy se snaží zachránit alespoň klíčové zaměstnance, aby dokázaly po konci krize co nejrychleji obnovit provoz.

„Očekával bych, že stejný zájem na minimalizaci škod bude mít i stát, ale zatím pro to nic neudělal. Potřebujeme akutně zastavit tepenné krvácení, ale stát zatím nabízí jen náplast na odřené koleno. Veškeré zbylé peníze z firem musí jít na výplaty lidem, není možné, aby je odsával stát prostřednictvím daní nebo plateb za sociální zabezpečení,“ varuje Tomáš Prouza.

Jako během hospodářské krize

Desítky firem, které omezily provoz a propustily část zaměstnanců, eviduje také Hospodářská komora České republiky. Jiní zaměstnavatelé pak podle jejich informací vyhodnocují vládní kroky a to, zda budou mít nárok zapojit se do kurzarbeitu – tedy stavu, kdy se na nákladech na mzdy zaměstnavatel dočasně podílí se státem.

„Vláda už schválila program státních kompenzací pro zaměstnavatele. Je určen firmám, které vyplácejí náhradu mzdy svým zaměstnancům na překážkách v práci. Míra podpory se má lišit podle jednotlivých druhů překážek a má ji na základě dohody uzavřené se zaměstnavatelem vyplácet úřad práce. Věříme, že výčet situací, kdy bude poskytována kompenzace, bude ještě vládou doplněn, aby skutečně pokryl problémy, s nimiž se firmy potýkají,“ míní Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory ČR.

Podle Radka Špicara, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR, se zaměstnavatelé snaží udržet zaměstnanost stejně jako během hospodářské krize z roku 2009. „Vzhledem k tomu, že mnoha z nich ale nepřichází dodávky, nebo klesá odbyt, je otázkou jak dlouho vydrží. Proto bylo tak důležité, že jsme se velmi rychle dokázali s vládou dohodnout na přijetí kurzarbaitu, který firmám alespoň částečně uleví, byť bychom si jeho parametry dokázali představit ještě o něco ambicióznější,“ vysvětluje Radek Špicar.

Pod největším tlakem jsou podle něj momentálně firmy v turistickém ruchu, hotelnictví a pohostinství. Jak se krize protahuje, začíná se dramaticky dotýkat i ostatních odvětví jako je například automobilový průmysl, který tvoří páteř české ekonomiky.

„Největší úkol pro každou vládu v současné situaci je reagovat rychle, dostatečně masivně a zároveň začít ve správný moment uvolňovat restriktivní opatření v ekonomice a uchránit jí tak před kolapsem,“ upozorňuje závěrem Špicar.

Koronavirus v ČeskuZdroj: Deník