V uplynulých dnech Dvořáček v Doudlebách přivítal dvojici přátel – šestatřicetiletého dánského běžce Jespera Olsena a o čtyři roky mladší Australanku Sarah Barnettovou. Oba se první červencový den vydali na téměř tříletou běžeckou pouť kolem světa. V České republice se vytrvalci objevili nečekaně, v plánu původní trasy totiž Česko vůbec nefigurovalo.

Zeměkouli už Olsen jednou oběhl

Dejme ale slovo o přátelském setkání s výjimečnými sportovci jejich hostiteli VLASTIMILU DVOŘÁČKOVI:

„S Jesperem Olsenem a Sarah Barnettovou jsem seznámil letos na jaře při šestidenním závodě v Jihoafrické republice. Při tak dlouhém závodě bývá dostatek času, aby se běžci sblížili. Padli jsme si do oka především s Jesperem. ,Zaujal mě svoji superpovahou.

Tehdy mně přiblížil plány oběhnout zeměkouli. Závod na jihu Afriky bral jako přípravu. Jespera považuji za jednoho z největších běžců-dobrodruhů na světě – možná vůbec největšího. Na svém kontě sólo oběh zeměkoule má. Podařilo se mu to v let 2004 – 05 v klasickém směru západ – východ, což znamená Evropa, Rusko, Japonsko, Austrálie a Severní Amerika. Jednalo se první plně doložený běh kolem světa. Jesper používá navigaci GPS, která zaznamenává jeho pohyb. Tehdy uběhl 26 232 kilometry!

Letos zvolili obtížnější trasu

Pro druhý oběh zeměkoule letos zvolil obtížnější a delší trasu ve směru sever – jih – sever. Společně se Sarah odstartovali na nejsevernějším místě Evropy na Nordkapu v Norsku. Následovala Skandinávie, rodné Dánsko, Německo, Polsko. Cesta má pokračovat přes Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Turecko, Sýrii, Jordánsko, Egypt do nejjižnějšího cípu Afriky. Poté bude následovat přesun na nejjižnější místo amerického kontinentu a přes celou Jižní a Severní Ameriku s cílem v kanadském Norfolku po dva a půl roce. Jesper Olsen je duší celého projektu. Původně s ním měl běžet Američan Glen Turner, jenže z účasti odstoupil a nahradila ho australská běžkyně Sarah Barnettová.

Nečekané problémy s polskou policií

Dosavadní putování obou běžců jsem se zájmem sledoval na jejich webových stránkách www.worldrun.org, které se snaží podle možností aktualizovat. Jen jsem litoval, že do svých záměrů nezahrnuli běh přes Českou republiku. O to víc mě překvapila Olsenova zpráva, že mění plán a z Polska co nejkratší cestou zamíří do České republiky ze směru Wroclaw, Klodzko, Stronie Slaskie, Staré Město a Hanušovice. Důvodem neplánované změny trasy byly problémy s polskou policií, které se nelíbil pohyb běžců s vozíky po silnicích I. třídy.

Oba vytrvalci v Evropě nemají motorizovaný doprovod, veškeré potřebné věci si za běhu tlačí před sebou na speciálním vozíku. V Africe a Jižní Americe by se k dvojici kvůli horší kvalitě tamních silnic a ztížených podmínkách měl přidat motorizovaný doprovod.

Po obdržení překvapivé zprávy jsem Jespera kontaktoval a sdělil mu, že moje bydliště v Doudlebách není příliš vzdáleno od jejich trasy a že je oba rád uvidím. Po výměně pár SMSek došlo ke korekci jejich trasy. Doporučil jsem jim rovinatější profil od Klodzka směrem na přechod v Dolní Lipce u Králík. Moji nabídku, že u mě můžou přespat, s díky přijali.

Vyzkoušel si běh se speciálním vozíkem

Netušil jsem, že Jesper se Sarah mají v plánu běh kolem světa na pár dní přerušit. Devátého září jsem jim s předstihem vyrazil od státních hranic naproti. Radostně jsme se setkali po dvanácti kilometrech. Očekával jsem unavené, vyčerpané běžce (to když si představím sám sebe po mnohadenním běhu), ale uvítala mě dvojice čišící energií a plná elánu.

Naše krátká zastávka přilákala místní obyvatele a Jesper se Sarah rozdávali autogramy a popisovali zvědavcům svoji pouť. Na zájem místních lidí i médií jsou zvyklí. V Polsku dokonce poskytovali rozhovor do tamní televize.

Společná cesta zpět ke státní hranici pro mě byla zážitkem. Vyzkoušel jsem si běh s vozítkem. Po rovině či z kopečka to ještě ujde, ale při běhu do kopce je těch minimálně dvacet kilogramů znát.

Stále na začátku nekonečné cesty

Na státní hranici proběhlo nezbytné focení, při němž byla na obou běžcích patrná nelíčená radost z toho, že se jim na dlouhé cestě podařilo zvládnout přeběh další země. V Polsku strávili jedenáct dní.

Museli jsme vyřešit, jak oba vozíky naložit do auta a pak vyrazili směr Doudleby nad Orlicí. Domů jsme přijeli až za tmy. Společně jsme strávili příjemný večer. Měl jsem plno všetečných otázek. Srdečně odpovídali a nebylo na nich vůbec znát, že mají v nohách již téměř tři a půl tisíce kilometrů!

Denní porce Jespera se Sarah se pohybuje mezi 50 – 70 uběhnutými kilometry. Střídají pár noclehů pod stanem s ubytováním v hotelu. Stále jsou vlastně teprve na začátku a to nejtěžší je čeká.

Poznávaní zemí a propagace běhu

Seznamili mě se svými plány na nejbližší období a opět překvapili. Rozhodli se běh kolem světa na pár dní přerušit a odskočit si do Berlína na 24hodinový běžecký závod (jakoby toho měli málo…).

Pauzu chtěli rovněž využít k rozvržení neplánované trasy přes Česko a posléze Slovensko a k vyřešení problémů, které se nakupily.

Zároveň přepokládali, že ani ve „volných“ dnech nebudou zahálet a tréninkově denně uběhnou 20 až 30 kilometrů. Jesper se Sarah neberou běh kolem světa jako závod, ale především jako prostředek k poznávání nových zemí, tamních obyvatel, k propagaci běhu i k navazování nových přátelství.

Následující den ráno se oba ultramaratonci vydali přes Prahu do Německa. U mě si odložili část věcí, které v následujících dnech nepotřebovali. Odpoledne si prohlédli naše hlavní město a následujícího se přesunuli do Berlína.

Dán v berlínském závodě zvítězil

Jesperovi se „odskočení“ do Berlína vyplatilo. Čtyřiadvaceti­hodinový závod vyhrál, když uběhl 211 kilometrů. Sarah mezi ženami skončila třetí se 166 kilometry.

Do Doudleb se vrátili krátce po obědě. Už nebylo tolik času, protože do večera hodlali uběhnout alespoň třicet kilometrů. Takže jsme jen probrali trasu po Česku. U nás měli běžet z Králík do Zábřehu, Uničova, Šternberka, Olomouce, Přerova, Otrokovic a Uherského Hradiště. Na Slovensku je čekala trasa přes Trenčín, Nitru, Komárno a do Maďarska.

Pak jsem Jespera se Sarah odvezl na místo, kde jsme jejich běh kolem světa před šesti dny přerušili – na státní hranici s Polskem. Rozloučili jsme se dvojice výjimečných dobrodruhů se vydala vstříc dalším kilometrům z plánovaných čtyřiceti tisíc.“