Kliknutím zvětšíteNa olympijských hrách do ní dokonce pronikla v závodě s hromadným startem, ve kterém skončila osmá. O podobném umístění hovoří opatrně i před svým nedělním startem na mistrovství světa na jednotlivých tratích.
Na loňských olympijských hrách ještě obsadila rodačka ze Dvora Králové jedenáctou příčku na patnáctistovce, na tři kilometry byla patnáctá, na kilometru devatenáctá. Na vícebojařském MS skončila osmá ve víceboji.
Letošní výsledky však poněkud pokulhávají. Na vině je především dvouměsíční zdravotní výpadek na sklonku minulého roku.
Jak ale Zdráhalová připustila v rozhovoru pro Deník přímo v dějišti MS, ideální z její strany nebyla ani letní příprava na sezonu.
V jakém rozpoložení jste do Inzellu přijela?
Cítím se v pohodě. Jsem na tom nejlépe za celou tuto sezonu. Všechno se ale ukáže až tady na šampionátu. Uvidíme, jak dopadnu.
Takže zdravotní patálie vás nerozhodily?
Brala jsem antibiotika a neudělala jsem tak všechno, co jsem potřebovala natrénovat. Ale jak jsem říkala, důležité je, že se nyní cítím dobře.
Znamená pro vás překonání nemoci odražení se k lepšímu závěru sezony?
To je těžké říct. Já to měla letos vůbec takové jiné. Začala jsem trénovat později, musela jsem dokončit školu, dělala jsem autoškolu, nepodstoupila jsem celou kondiční přípravu, a to se asi všechno dohromady v sezoně projevilo.
Na mistrovství vám výrazně pomohla Martina Sáblíková, která vyjela ve Světovém poháru účastnické místo na patnáctistovce.
Ona mi to vlastně vrátila. Já jsem jí vyjela patnáctistovku před sezonou, takže potom mohla místo mě jezdit v A skupině. Ale jsem pochopitelně moc ráda, že díky jejím výsledkům mohu naopak já nyní startovat na mistrovství světa.
S jakým cílem půjdete do závodů?
Vůbec netuším, co vlastně od sebe čekat. Během sezony jsem byla schopná vyhrát „béčko“ na trojce, ale pak zase přišly i nějaké horší výsledky. Také kvůli té nemoci nemohu říci, že jsem na stejné pozici, jako třeba vloni před olympiádou. I když trenér (Petr Novák) mi říká, že jsem zpátky. Tak doufám, že má pravdu.
Jak moc velkou nevýhodou je, že oba své starty máte nakumulované do jednoho dne?
Já jsem na to zvyklá, protože během sezony se to jezdí stejně. Důležitý pro mě bude start na patnáctistovce, co bude potom v hromadném závodě, to se uvidí až podle předchozího výsledku.
Hovořili jsme spolu o Martině Sáblíkové. Ta získala svůj první titul, když vám bylo deset let. Vnímala jste už tehdy rychlobruslení nebo jméno Sáblíková?
Vůbec! Já jsem tehdy hrála hokej a neměla jsem ponětí o tom, že nějaké rychlobruslení existuje. (směje se) Až později jsem to zkusila při dětských olympiádách, ale to se jezdilo na normálních bruslích a na hokejovém hřišti. Vůbec jsem netušila nic o dlouhých nožích a velkém oválu.
To už znáte nyní moc dobře. Ale ještě se vrátím k těm školám. Zvládla jste je úspěšně dokončit?
Ano, obě. Už řídím, dokonce vozím i Martinu. Doufám, že se se mnou nebojí. (směje se) A školu jsem dodělala. Nyní jsem nastoupila na nástavbu gastronomické školy, ale budu si znovu rozkládat studium, abych se mohla připravovat na olympiádu. Takže ji dodělám asi až po Pekingu.
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
